Pondělí, 18. prosince , svátek má Cynyc

V Liverpoolu by chtěl žít každý ... II. část

1koblížek1 29.10.2017

 

     Liverpool není jen městem Beatles, ale také městem fotbalu. A protože jsme bydleli nedaleko stadionu Anfield, a protože se ten den konal zápas Liverpool - Manchester, vydali jsme se hned po ránu okouknout zdejší fotbalový chrám, abychom se vyhnuli davům, které jsme očekávali později. Asi 4 hodiny před zápasem to vypadalo takhle... 

....po očekávaném klidu nikde ani památky, kolem hráli muzikanti, stadion byl obležen stánky s klubovými šálami a podnikavci s lístky .. :-) Fotbalový zápas nás doprovázel i  celé  odpoledne městem,  málokdo nebyl oblečen v liverpoolském dresu a ze všech restaurací a barů visely hrozny návštěvníků, kteří napjatě sledovali na velkoplošných obrazovkách průběh utkání :-))

     Ve spodní části stadionu jsme objevili památníček jako upomínku na 96 liverpoolských fanoušků, kteří byli 15.4. 1989 ušlapáni na fotbalovém stadionu v Hillsborough. Podle zapálených svíček i květin často navštěvovaný.... 

     Cestou k největšímu lákadlu Liverpoolu, metropolitní katedrále, jsme se prošli místní čínskou čtvrtí. Oproti stadionu byla zvláštně pustá.... 

 

     O kousek výš na nás už čekalo, pro nás největší lákadlo, největší anglikánská katedrála na světě.  Katedrála Ježíše Krista je vysoká 100 m a pojme 6000 věřících. 

Pohled na ni je opravdu dechberoucí ….

     Architektem  katedrály je Giles Gilbert Scott, autor nám tak dobře známých červených telefonních budek.

     Prostory chrámu  jsou  nekonečné, však je taky délka prostoru úctyhodných 189 m. Ústřední zvon je 3. největší na světě a varhany se svými 9 765 píšťalami  nemají v Británii konkurenci.   Neměli jsme bohužel to štěstí je slyšet naživo, dohledala jsem si je ale doma, a uznejte sami, zní nádherně   https://www.youtube.com/watch?v=6z70mVD_2Ag

 

     Anglikánská církev je až překvapivě podnikavá. V chrámu je kavárna, kde si můžete odpočinout, popovídat, je tu i obchod, nabízejíc církevní a  upomínkové předměty, je zde možnost se za mírný poplatek nechat vyvézt výtahem na vyhlídku na věži, a také si můžete  zakoupit za 120 liber cihličku, nechat si do ní vyrýt jméno jako vzpomínku a položit ji do upomínkového chodníčku za katedrálou … :-))

     

     Po prohlídce kostela jsme si na chviličku sedli v přilehlém parku. I tady jsou zdi optimisticky tvořeny pomníčky... :-)) 

     Ulicí naděje, které se taky říká ulice umělců, jsme se vydali na další prohlídku kouzelného města. Hned na začátku na nás čekala hromada kufrů, o kousek dál naše první banáno-ovce... :-)) Ty nás ostatně doprovázely celý náš krátký pobyt, každá jinak barevně vyvedená … :-) 

 

     Kolem dalšího nej – největšího koncertního sálu Liverpoolského královského symfonického orchestru  jsme došli ke druhé městské katedrále, tentokrát katolické.  No, když to srovnám s tím výletem na Kokořín... ale posuďte sami. Každopádně není nezajímavá, a říká se jí vigvam:-)

 

     Anglická kuchyně je tak světově proslulá, že  jsme na oběd raději využili pohostinství místní pizzerie Crust a nelitovali jsme. Že budu jíst svou nejlepší pizzu v životě zrovna v Anglii jsem nečekala :-)) Po krátké pauze jsme kolem vybombardovaného kostela s absencí stropu došli k městské knihovně, která nás zaujala kulatým tvarem a krásným stropem připomínajícím nebe.

 

 

 

 

     V Liverpoolu je prostě povinná návštěva  klubu Cavern, kde začínali hrát Beatles.  Liverpool  je  obecně velmi hudební město, doslova na každém kroku jsme potkávali výborné muzikanty, na jejichž koncert bysme si klidně i zašli...

     John Lennon nás shovívavě pozoroval z prvního patra.... :-)

     Ještě krátká procházka nočním městem... 

     A přístě už se podíváme za městské hradby :-) 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.