Středa, 20. září , svátek má oslik, elinor

Jak v Americe prvním přistěhovalcům létali do huby pečení holubi

Simon Achenbach 30.12.2013

Animated fireplace burning logs

Počáteční osídlování severoamerického kontinentu je často popisováno podle toho, kdo o něm vypráví. Budu se snažit v tomto příběhu nestraně a bez zaujetí přiblížit tehdejší dobu. Obyvatelé tehdejší Ameriky, kterým říkáme "Indiáni" se snažili svá dobitá území, získaná v nepřetržitých krutých válkách mezi jednotlivými kmeny - ubránit i před "novým kmenem" bělochů. Byl to neuvěřitelně brutální boj .....

The Susan Constant, Stock Photography  

Susan Constant (replika), jedna ze tří prvních lodí s přistěhovalci do Virginie.

Z prvních 105 přistěhovalců přežilo 38

Anglickým přistěhovalcům se podařilo založit první fungující osadu ve Virginii v roce 1607. Dostala jméno “Jamestown“[1] a její obyvatelé se převážně věnovali pěstování tabáku. Z počátku místní Indiáni osadníky přivítali, protože to pro ně mělo výhody – vyměnovali s nimi jídlo za různé kovové nářadí. Ale o dva roky později anglický guvernér John Smith učinil chybu – začal posílat mimo osadu skupiny, které od Indiánu požadovaly jídlo bez jakékoliv protihodnoty. Bylo to proto, že osada trpěla hladem a v tzv. “hladových létech” 1609-1610 tam mnoho osadníků hladem zemřelo. Tato situace vyvolala první konflikty a byla nakonec urovnána a obě strany – osadníci a Indiáni začali znovu výměnný obchod.

        Smith, John [Credit: North Wind Picture Archives] 220px-Pocahontas-saves-Smith-NE-Chromo-1

Kapitán John Smith, nový velitel kolonie. Barevná rytina znázornující indiánského náčelníka zachranující život Smitovi

Indiáni však poznali, že běloši se tam neusadili – aby s nimi jenom obchodovali. Pěstování tabáku vyžadovalo stále více půdy. Té, kterou místní kmen Powhatan považoval za svá loviště. V roce 1610 byl jmenován nový guvernér Thomas Gates a ten dostal příkaz z Londýna – aby Indiány pokřtil a začlenil do je tak do kolonie. Když však Gates přijel do Jamestownu, rozhodl se jinak. Dospěl k názoru, že příkaz z Londýna je neproveditelný a nařídil osadu opustit. Když už se obyvatelé v blízké zátoce nalodili k návratu do Anglie, objevila se flotila lorda De la Warre – který převzal funkci guvernéra. Ten okamžitě nařídil osadu znovu obydlit. Jako nový velitel se rozhodl, že si Indiány podmaní násilím. Angličané vedeni Samuelem Argallem unesli dceru náčelníka Powhatan a drželi ji jako rukojmí. Za její propuštění žádali propuštění všech bělochů co Indiáni zajali, navrácení všech zbraní co dříve od osadníků získali a uzavření míru.

Indiánská princezna

Pocahontas by Simon van de Passe 1616.jpg

V zajetí se unesená náčelníkova dcera Pocahontas začala učit anglicky, společenskému chování a křestanské víře. Byla baptizována a změnila si jméno na “Rebecca”. Seznámila se s jistým Johnem Rolfem, zamilovala se a on si ji vzal za manželku. Ten razil “radikální” řešení jak zachovat mír mezi osadníky a Indiány – navrhoval vzájemná manželství jako nejlepší spůsob. Angličtí osadníci jeho rady následovali a opravdu se zdálo, že to funguje.

Nový indiánský náčelník

 OpenchArrowSmall.jpg

V roce 1618 zemřel náčelník Powhatan a novým se stal jeho bratr Opechancanough. Byl pevně přesvědčen, že s bělochy nelze žít v míru. Začal tajně plánovat, že osadu přepadne a bělochy vyžene. K vykonání jeho záměru přispěla náhoda – jeden osadník se dostal do sporu s jeho poradcem Nemattanewem a zabil ho. Opechancanough to vzal jako porušení míru a zahájil kampan překvapujících útoků na osamělých 31 anglických farem podél řeky James River.

Masakr

Během jednoho útoku Indiánů na blízkou osadu Wolstenholme Towne, bylo pobito polovina obyvatel. Zůstaly stát pouze dva domy a polovypálený kostel. Válka proti bělochům se rozrůstala – bylo už zabito celkem asi 400 osadníků (celá třetina) a uneseno 20 žen. Malé osady okolo Jamestownu – Falling Creek Ironworks, Henricus a Smit’s Hundred zůstaly opuštěny a jejich obyvatelé uprchli.

             300px-1622_massacre_jamestown_de_Bry.jpg

        Masakr v Jamestown, dřevořezba M. Meriana z roku 1628

22. března 1622 do Jamestownu začali postupně přicházet Indiáni jako obvykle za obchodem. Neměli žádné zbraně. Najednou na povel se začali zmocnovat všelijakých nářadí co bylo po ruce a zaútočili na bělochy. Nedělali rozdílu, pobíjeli muže, ženy i děti. Celkem bylo povraždělo 347 lidí, celá jedna čtvrtina obyvatel osady.

Náčelník Opechancanough však nezničil celou osadu. Uvažoval jako Indián, tedy že po takovém krveprolití běloši přiznají porážku a osadu opustí. Že budou respektovat jeho sílu.

Osadníci co přežili se začali vzpamatovávat ze šoku. Organizovat obranu proti Indiánům nebylo snadné. Dvě třetiny těch co přežili byli ženy a děti. Bylo rozhodnuto stáhnout všechny ostatní bělochy z přilehlých maličkých osad a farem dohromady. Netrvalo dlouho a osadníci se rozhodli – že nejlepší obranou bude protiútok. Vytvořili malé ozbrojené skupinky a začali nájezdy na indiánské tábory. Jejich taktika byla natolik úspěšná, že náčelník Opechancanough začal v roce 1622 vyjednávat. Ale lidé v Jamestownu nezapoměli na masakr a rozhodli se pomstít. Když měla být nová mírová dohoda uzavřena slavnostním přípitkem, kapitán William Tucker a dr. John Potts namíchali do alkoholu pro Indiány smrtelný jed. Ten zapůsobil a asi 200 Indiánů bylo zabito. Náčelník Opechancanough však uprchl.[2]

Konečná dohra

V roce 1624 byla Virginia povýšena na anglickou královskou kolonii. To znamenalo, že královská koruna převzala nejen odpovědnost, ale i vládu od soukromé společnosti Virginia Company of London. Kolonisté se tak dostali pod ochranu krále, začali platit daně. Za odplatu jim Londýn povolil porušovat uzavřené dohody s Indiány a zabírat vice půdy pro plantáže. Vznikly nové spory, nové války. V r. 1644 Indiáni znovu na osadníky zaútočili a zabili jich 500. Spojeným indiánským kmenům, sdruženým v silnou Powhatan Confederacy však docházel dech. Někteří odešli, ostatní se začali mísit s kolonisty a zbytek se rozhodl žít v rezervacích.

Dnes stale existuje sedm kmenů z těch původních a jsou sdruženi v Commonwealth of Virginia. Od 17. století mají nad svojí rezervací naprostou kontrolu kmeny Pamunkey a Mattaponi.

 

[1] Jamestown je první anglická kolonie v Severní Americe (po Roanoke Island, 1585), která přežila těžkou dobu svých začátečních let. Byla založena 24. května 1607 ve Virginii v oblasti zátoky Chesapeake. Dnes je na místě původní kolonie vybudována kopie Fortu pod správou Colonial National Historical Park. Kolonisté dorazili se třemi loděmi: Susan ConstantGodspeed a Discovery. Zakotvili dále od pobřeží z důvodu, aby nebyli nalezeni španělskou flotilou. Pod vedením Edwarda M. Wingfielda zbudovali palisádovým plotem obehnaný Fort, ve kterém zřídili jako první budovu skladiště. Základní počet obyvatel kolonie čítal 105 kolonistů, ale po tvrdé zimě téhož roku, když dorazila další várka, už jich bylo jen 38. Žádost o založení kolonie na východním pobřeží Severní Ameriky si vyžádala London Virginia Company už v roce 1606 od anglického krále Jakuba I. Kolonisté dorazili na místo, ale až o rok později. Většina z nových kolonistů byli bohatí angličtí džentlmeni nebo zchudlí šlechtici, kteří nebyli zvyklí ze své domovské vlasti pracovat. Přijeli zbohatnout při hledání zlata, nebo prodejem olivového oleje, nebo dřeva vhodného pro loďařství. Bohužel se ani jedna z jejich představ nevyplnila. Nikdo z nich netušil, na čem vlastně kolonie jednou v budoucnu zbohatne a zajistí si trvalé přežití. Čas si tedy krátili hraním kostek a karet. To se ale nelíbilo novému veliteli kolonie Johnu Smithovi, který nastolil přísnou kázeň a nechal vykopat studnu s pitnou vodou. Zavedl také moto: „Kdo nebude pracovat, nebude ani jíst“. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jamestown]

[2] Později se ještě jednou pokusil náčelník Opechancanough bojovat proti bělochům v r. 1644. O dva roky později byl zajat vojáky královského guvernéra Williama Berkeley. Bylo mu mezi 90 až 100 roky. Svému osudu za masakr neunikl. Byl převezen do Jamestownu a parádován ulicemi za hysterického jásotu obyvatel. Nakonec ho zastřelil voják, který byl určen k jeho hlídání. [http://en.wikipedia.org/wiki/Opchanacanough]

 

 

 

 

 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.