Pondělí, 25. září , svátek má ticháčková

Jak si komunistické ikony - Lenin a Stalin obstarávali peníze

Simon Achenbach 10.10.2013

Historie  je někdy nemilosrdná a krutá ke svým falšovatelům. V případě o kterém budu povídat to platí dvojnásobně. Komunistické dogma o počátcích ruského bolševismu si vymyslelo tisíce lží. Jednou z nich byly pohádky o "zapálených revolucinářích" - jako o čestných lidech a vzorech "socialistického člověka". 

Historickým faktem však je to - že původní "bolševická elita" - byla partička obyčejných kriminálníků, kteří svoji politickou činnost financovali ze zločinů. Vladimír Lenin, Josef Stalin, Maxim Litvinov, Leonid Krasin Alexaner Bogdanov  zorganizovali v r. 1907 prachobyčejnou bankovní loupež. Bylo při ní ukradeno 341,000 rublů (dnes $3,4 milionů), zraněno 50 lidí a zavražděno 40 nevinných občanů. Tento masakr se stal 26. června 1907 v gruzínském městě Tbilisi (dříve Tiflis). Nebyli by to komunisté, aby později když se uchopili moci - loupež nepřeměnili v legendu revolučního boje a údernicky ji nepojmenovali na "Znárodnění na Jerevanském náměstí". Klasická komunistická zvrácenost.

V květnu 1907 se v Berlíně tajně sešli výše jmenovaní bolševici, aby bankovní loupež naplánovali. Rozhodli - že ji zorganizuje již zkušený bankovní lupič  Josef Stalin, krycím jménem "Koba" a k ruce mu bude gruzínský gang (kriminální organizace zvaná "Kavkazští bandité") , vedený Arménským komunistou Simonem Ter-Petrosjanem, kterému se v podsvětí říkalo "Kamo". Stalin byl perfektní na něco takového. Součastně s organizováním kriminálních aktivit byl i spolupracovníkem ruské tajné policie Ochranka - která mu důvěřovala a držela nad ním ochranou ruku. Získal potřebné informace od svých známých úředníků Státní banky (Gigo Kasradze, Voznesensky). 26. června potom 20 bankovních lupičů přepadlo povoz převážející peníze. Použili nejen střelné zbraně, ale i granáty a výbušninu. Obětí bylo tolik, že se potom o zločinu vždy hovořilo jako o masakru. 

Několik dní po loupeži se v konspiračním bytě setkal  Stalin  s agentem  Ochranky  Mukhatarovem, který ho podezíral z účasti na zločinu. Dostali se do hádky o tom - jestli  Stalin  poskytl potřebné informace o chystané loupeži, či ne ..... a  Mukhatarov  mu nafackoval. Je zajímavé, že na tento incident nedoplatil  Salin , ale policejní důstojník. Nadřízení ho postavili mimo službu a informátorovi bylo přikázáno opustit město. Odejel do Baku s 20,000 rubly z loupeže.

Většinu uloupených peněz odvezl  Kamo  do Finska  Leninovi. Tam s ním a jeho manželkou ztrávil léto. Na podzim odejel do Paříže a Belgie zakoupit nějaké zbraně a munici. Potom do Bulharska, kde koupil 200 rozbušek. Nakonec dorazil do Berlína, kde předal od  Lenina  dopis jeho spolupracovníku  Jakovu Žitomirskému . Co však nevěděl bylo to - že to byl tajný agent  Ochranky  - který okamžitě informoval ruskou vládu. A ta okamžitě požádala berlínskou policii o zatčení  Kama.

Většina uloupených peněz byla v bankovkách 500 rublové hodnoty.  Vladimír Lenin  vypracoval plán - kterak peníze v cizině proměnit. Protože úřady měly čísla ukradených bankovek, nebylo možné je udat v ruských bankách.  Leonid Krasin  měl kamaráda padělatele, který se pokusil změnit čísla asi na 200 kusech. Ty se pak gangsteři pokoušeli proměnit v různých evropských bankách. Jenom že ty byly varovány a pozorně všechny ruské bankovky prohlíželi. A tak policie po celé Evropě pozatýkala celou řadu bolševiků, jako byli  Olga Ravič, Bagdassarian, Khojamirian  a  Semaško. Nejprominetnější byl dokonce i sám  Maxim Litvinov, který chtěl ukradené rubly proměnit v Londýně. Protože ho však policie zatkla s jeho milenkou na cestě ve vlaku ještě ve Francii, vznikl politický skandál. Rusové žádali jeho vydání, ale francouzští socialisté přemluvili svoji vládu a tak z toho sešlo.  Leninovi  se nakonec podařilo proměnit 10,000 rublů, ale po nezdařeném pokusu propašovat větší částku do Spojených států a v obavě před zatčením - přikázal zbytek bankovek zničit.

Jerevanské náměstí kde se loupež udála, bylo v r. 1921 přejmenováno na  Leninovo náměstí,  a postavena tam jeho socha. U ní byl pochová  Kamo  a postaven mu samostatný památník v Puškinových zahradách, nedaleko náměstí. Když se stal  Stalin  neomezeným vládcem SSSR a začal likvidovat veškeré důkazy o své kriminální minulosti - nechal Kamův pomník zbourat, jeho tělo vykopat a pohřbít na neznámém místě. 

Leninův pomník byl stržen v srpnu 1991 a nahrazen památníkem  Svobody - podle kterého se dnes náměstí jmenuje.

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.