Úterý, 19. září , svátek má Fidoušek

Jak jsem uplne sam opravil manzelce auto.

suchy dest 5.2.2013

Abych se priznal,zrucny nejsem.Ne ze bych se nesnazil,ale jsem proste manualni antitalent a s tim uz nic nenadelam.O veskere opravy naseho domu se stara moje zena,ktera ma zrovna tak daleko k varecce,jako k hasaku.Kdyz praskne zarovka a ja ji chci vymenit,moje zena me taha za kalhoty ze zidle,abych to nechal na ni.K tomu ji asi zenou zkusenosti,ze mi vetsinou zustane v ruce sklenena banka a plechovy zavit trci v lustru,ktery  se da jen velice spatne odstranit klestama.

Moje zena je tvor druzny,vtipny,tolerantni a chytry.V manzelstvi nam to uz mnoho let klape hlavne diky jeji toleranci.Nikdy jsem od ni neslysel:"kam jdes,s kym jdes,co tam budes delat a kdy se vratis?"

Bylo by to manzelstvi idilicke,kdyby nebylo manzelcinych kamaradek s Laurou v cele.Abych Lauru kratce popsal,pouziji slova klasika:hovado jak Marie Terezie.Vysoka,siroka,zrzava,hlucna,drza az vlezla,zenska,ktera vsechno vi,vsechny zna a nepripusi odmluvy.Na druhou stranu,je vzdy pripravena za nasi nepritomnosti zalit kytky,pohlidat deti,nakrmit psy a pri te prilezitosti prohrabat mi psaci stul,a stravit dlouhe hodiny hledanim hesla vztupu do meho pocitace.

Vstavame casne.Zena vezme rano psy a jde s nimi na dlouhou prochazku,cehoz vyuziji ku prospechu svemu.Udelam si silne kafe s cukrem,ze spodni zasuvky stolu vytahnu schovanou koblihu a vychutnavam si toto zakazane ovoce,nebot vim zcela urcite,ze pozdeji dostanu k snidani pomerancovou stavu a nejaky obrok.Vytahnu si lejstra,nasadim sluchatka,bryle a pustim se do prace.

V tom jsem vyfasoval obrovskou ranu do zad.Sousto koblihy mi vyletlo z pusy a zarazilo se az o rododenron u protejsi zdi.Kafe se mi leknutim vylilo na originaly dulezitych dokumentu,bryle pristaly v odpatkovem kosi a sluchatka se mi svezla na oci.

"Kde mas starou?" zarvala mi Laura do nechranenych usi.

"Sla se projit" povidam a snazil jsem se vzpamatovat z "pratelske" herdy do zad,kterou mi Laura nadelila.

"A co tady blbnes?"chtela vedet.

"Pracuji" povidam.

"Tomu rikas prace pro chlapa Lu? Neni ti to trapny?Mimi leze po strese a cisti okapy a ty si tady hrajes s pismenkama,to jsi chlap?"

Nutno rici,ze ani ja se nejmenuji Lu ani moje zena Mimi,lec Laura ma ve zvyku si lidi pojmenovat podle sveho,at se jim to libi nebo ne.Dokonce prejmenovala i nase psy a moc se divila,ze vubec nereagovali,kdyz na psa,ktery se cely zivot jmenuje Charlie,volala Kubo.

Navrhl jsem zene,ze budeme Laure rikat zkacene Kaka,(podle vzoru kakati)ale ta s tim nechtela nic mit,pry Laura je v jadru hodna zenska,kterou vsichni muzi jen vyuzivali,zradili a nakonec (svete div se,to snad neni ani mozny) opustili a ona ma potrebu se o nekoho starat.Ze los padl zrovna na nas,je asi osud.

Takze nas Laura adoptovala,radila nam jak se mame stravovat,jak oblekat,vychovavat deti a hlavne jak mame byt stasni.Zena ji vetsinou v nicem neodporovala az na jednu udalost.

Kdyz bylo zene 42, prisla z niceho nic do jineho stavu.Ostatni nase deti uz byly z hnizda pryc a my jsme planovali klidny,bezstarostny zivot.A ted tohle!Prvni,kdo mi prisel nikolv blahoprat,ale vynadat byla Laura.Rekla,ze odeme nic jineho necekala,ze ji to vubec neprekvapuje,a jestli si myslim,ze jsem "macho",kdyz privedu ubohou zenskou na mliko,tak se zatracene mylim.Dale prohlasila,ze jsem "nemrcouch"a ze se o Mimi postara sama.

A zacala planovat porod.Jedno odpoledne se k nam vritila na zahradu,vytahla nejaky casopis a pela:

"Mimi,mam to!Budes rodit do vody.Je to bomba,budes nadsena.Poslouchej.Zenska mela tezky porody,tak ji nekdo rek,ze ve vode to neboli.No a ta zenska si vlezla do bazenu a rodi si,rodi,kolem bazenu ma spoustu pratel,ktery ji k tomu zpivaji a hrajou na kytary,vsude spousta vina a whisky,kdyz to na ni prijde,tak ji taky daji cvknout vodky aby prisla na jiny myslenky,no a pak to dite vylitne do vody,manzel tam vleze,dite vylovi odstrihne pupecni snuru a potom ta oslava,ta slava! U tebe neni co resit,bazen mas a kdyz tomu tvymu geniovi povedeu ruku,tak snad tu snuru prestrihne taky,aniz by se pri tom pobodal."

Manzelka pri te predstave stastneho zrozeni zbledla a kategoricky prohlasila,ze bude rodit v nemocnici.Laura se ji snazila jeste premluvit argumenty,ze hned po porodu se budou konat neoficialni krtiny a dite se bude jmenovat po vsech pritomnych kmotrech,tedy:Laura,Kiki,Beta,Nada,Kaja,Petr,Jan a Javi de los cojones....,lec zenu ani timto nepresvedcila.

Ale ted to hlavni.Zena prisla z nakupu a povida:"odpoledne musim s autem do servisu,neco tak neni v poradku,Laura si mysli,ze to budou rozzvejkany loziska."

Musim se priznat,ze jsem slysel tento odborny technicky nazev poprve,ale kdyz to rekla Laura,tak to bude asi pravda.Vzal jsem klicky a rekl zene,ze pojedu auto oplachnout do tunelu.Motor tise vrcel a vubec se mi nezdalo,ze by mu neco chybelo az do te doby,kdy jsem musel odbocit.Ozval se podivny kovovy rachot,ktery me usvedcil v presvedceni,ze tentokrat bude mit Laura recht.

Kdyz uz jsem byl v tom myti,otevrel jsem kufr abych vyprasil deku a uvidel podivnou, podlouhlou, kovovou krabici.Ackoliv do manzelcinych veci zasadne nelezu,tentokrat jsem se neudrzel a krabici otevrel.Obsahovala nejake nyty,srouby a sroubky,kovova kolecka,asi nejake tesneni a par hrebiku.Kdyz jsem krabici naklonil,vydavala presne takovy kovovy rachot,jaky jsem slysel prve ve voze.

Hodil jsem krabici do popelnice a jel domu.Zena sedela s kamardkami na zahrade a vesele se bavily.Kdyz me Laura uvidela,zuchla do manzelky loktem a rekla: "bacha,uz je zase tady."

Nasadil jsem svetacky vyraz a pomalym krokem,ktery jsem to odkoukal od Mastroaniho,jsem dosel az k damam.Pustil jsem klicky zene do klina a prohlasil:

"Do zadneho servisu nemusis,auto jsem ti spravil.Nic moc,jen rozzvejkany loziska."

Laura vystrelila jak kdyz pichnete hrocha vidlemi do zadku a hnala se k autu.Po chvili se vratila a poprve za ta leta jsem od ni uslysel slova uznani.

"Von to fakt spravil! Asi nebude tak blbej jak vypada...."

 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.