Pondělí, 25. září , svátek má ticháčková

Hlídková loď Masaryk - největší československé válečné plavidlo

Pombo 22.11.2013

Přestože jsou Čechy a Morava vnitrozemské země a nejbližší moře je stovky kilometrů vzdálené, měli Češi a Moravané poměrně vysoké zastoupení v Rakousko-Uherském námořnictvu. Mělo to své důvody. České země byly nejprůmyslovější částí monarchie a technicky vzdělaných lidí tu tedy bylo požehnaně. Proto K.u.K Kriegsmarine nabírala nové členy často právě od nás. Češi tak sloužili jako obsluha děl, motorů nebo na ponorkách, zkrátka tam, kde bylo nutné technické vzdělání. Po rozpadu R-U však spousta českých námořníků přišla o práci a musela se tedy z počátku spokojit s bojem na řekách a ještě k tomu ze souše. To si čeští námořníci vyzkoušeli krátce po svém návratu domů ve válce s Maďarskem o jižní Slovensko. Touha po vlastních lodích tak byla velká.

V roce 1920 navíc přišlo na řadu rozdělení poměrně mocné Rakousko-Uherské dunajské flotily mezi nástupnické státy. Československo sice zájem projevilo, ale z různých důvodů nakonec nedostalo nic. Zato Maďarsku zůstaly 4 říční monitory (Monitor=nejsilnější říční plavidlo, jehož název je odvozený od slavné USS Monitor, které vyznačuje velmi nízkým ponorem a plochým dnem vhodným pro říční plavbu) a později odkoupilo další 3 od Rakouska. Československo tedy muselo tychle zareagovat výstavbou své vlastní flotilky. Ta měla především defenzivní úkoly - zaminování důležitých míst, jako je Bratislava nebo Komárno a ničení nepřátelský pontonových mostů a celkové zabránění nepříteli v přechodu Dunaje. Většina plavidel, která se pro tyto úkoly vyrobila, byla malá, vyzbrojená jen kulomety. To se však mělo brzy změnit.

LodPresidentMasaryk_01.jpg

V roce 1929 se začala stavět největší loď československého válečného loďstva. Hlídková loď pojmenovaná po tehdejším prezidentovi Masarykovi byla dlouhá skoro 50metrů a vyzbrojené čtyřmi 66mm kanony a čtyřmi těžkými kulomety. Navíc nesla i několik min. Stala se tak minimálně rovnocenným protivníkem svých potencionálních maďarských soupeřů. Loď byla postavena Škodovými závody v pronajaté loděnici v Komárně. Spuštěna na vodu byla už v roce 1930, ale kvůli všemožným problémům byla několikrát vytažena zpět a opravována. Do služby byla zařazena až o dva roky později.

http://s8.postimg.org/55a9gts5x/Monitor_President_Masaryk.png

zde je zobrazen Masaryk, jak vypadel ještě pod čs. vlajkou (obrázek z mé vlastní dílny )

Hlídková loď Prezident Masaryk měla však i různé problémy, například se kvůli své velikosti nedokázala ani na Dunaji otočit. To šlo bez remorkérů nebo zdlouhavého otáčení pomocí couvání, jen na několika málo místech. Navíc o skutečné užitečnosti takové lodi lze také pochybovat. Velmi politicky vlivná Škodovka potřebovala pro svou loděnici kšeft a staří námořníci na ministerstvu obrany se ještě nezbavili touhy po vlastním "velkém loďstvu". A tak byl projekt na velkou říční loď na světě.

http://files.brannamoc1938garda.webnode.cz/200004548-0d4910e433/Hl%C3%ADdkov%C3%A1%20lo%C4%8F%20President%20Masaryk%20b.jpg

Masaryk se bohužel pod československou vlajkou žádné bojové akce nezúčastnil. Jeho bojová kariéra začala až po okupaci Česka. Slovenský stát musel všechna svá větší plavidla předat Němcům a ti naši loď přejmenovali na Bechelaren a i s ostatními ex československými loděmi ji odeslali do Lince, kde byla posílena její protiletadlová obrana rychlopalným kanonem ráže 20mm. Po zahájení balkánského tažení chránila loď dunajskou říční cestu proti útoku partyzánů. V roce 1943 se vrátila do říše kvůli rozsáhlé modernizaci. Dostala kompletní nové pohonné ústrojí tvořené dvěma ponorkovými diesly, byly ji odebrány oba komíny, prodloužená záď, místo jednoho kormidla dvě, samostatný 20mm PL kanon na zádi byl nahrazen kanonem ráže 37mm a v uvolněném místě po komínech byl instalován čtyřhlavňový 20mm PL kanon. Poté se opět vrátila na jih. V dubnu 1944 byla Bechelaren při krytí konvoje napadena a poškozena sovětskými letadly. Po opravě ještě stačila podpořit Wehrmacht u Budapešti a pak byla loď opět stažena do Lince. Tam dostala místo svých dvou dvouhlavňových 66mm kanonů dva nové 88mm ponorkové kanony. Do starých československých se totiž už dávno munice nevyráběla a ta co byla ve skladech, došla. Poté se vrátila do Budapešti, kde podpořila německou ofenzivu a v rakouském Melku uskutečnila výpad na sovětské dělové čluny. Válka se chýlila ke konci a tak se Bechelaren vrátila do Lince, kde kapitulovala Američanům.http://blog.idnes.cz/blog/19855/360429/masryk3.jpg

Po válce byla odzbrojená a ve vleku za remorkérem vrácena zpět do Bratislavy nově vzniklému Československu. V roce 1948 byla přejmenována na Hlídkovou loď PM a měla být opravena a opětovně vyzbrojena. Opravy však trvaly dlouho a postupem času začaly vznikat pochyby o její užitečnosti. Ani návrh přestavby na výletní loď se neujal. Proto byla loď roku 1955 odtažena do Komárna, kde ji byl odstraněn pohonný systém a dále již sloužila jen jako pracovní a skladovací ponton.

Smutnou tečku za životem této lodi udělali v roce 1978 svazáci, kteří její trup rozřezali do šrotu. A tím končí příběh největší válené československé lodě.

Zdroje: Vojenské lodě Československa 1918-1959 (Hubert, Pavala); www.wikipedia.org; www.vhu.cz

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.