Neděle, 24. září , svátek má ovčí babička

Historická připomínka

buxus 11.11.2012

Před 94 lety, 11. listopadu 1918, v 11 hodin, zavládlo příměří a skončil do té doby nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, prvá světová válka. Údajně posledním padlým tohoto konfliktu byl kanadský vojín George Lawrence Price, kterého zabil německý ostřelovač dvě minuty před vstupem příměří v platnost. Tato událost měla určitou symboliku - v daleké cizině padl občan státu, který na evropském konfliktu neměl žádný zájem, nevyvolal jej a nic v něm ani nezískal. Po uzavření separátního míru mezi Sovětským Ruskem a Německem v březnu 1918  stála Francie a Velká Británie před porážkou, protože Němci přesunuli všechny své uvolněné jednotky na západní frontu. Situaci zachránil vstup USA do války, kdy - obdobně jako vojín Pryce - i američtí vojáci přinesli své oběti pro řešení evropského konfliktu. Padlo jich víc, než o půl století později ve Vietnamu. Přesto USA neměly velký vliv na vyjednávání podmínek poválečného uspořádání a když jejich představitelé prozíravě varovali před obrovskými reparacemi uvalenými na poražené Německo, dostalo se jim od jejich spojenců cynické odpovědi:".. a z čeho bychom vám asi zaplatili dluhy, které jsme si u vás za války udělali?"

Není proto divu, že když v Evropě v roce 1939 vypukl další válečný konflikt, převažovala v USA silně protiválečná nálada. Při prezidenstké volební kampani se objevovala hesla: "Matko, až bude tvůj syn umírat někde v Evropě, nevyčítej Rooseveltovi, že ho tam poslal. Vyčítej sobě, že jsi poslala Roosevelta do Bílého domu". Tento postoj americké veřejnosti se odrážel nakonec i při jednáních o poválečném uspořádání po druhé světové válce. Válka v Evropě spěla ke konci, ale válka s Japonskem u konce zdaleka nebyla. Plánovači americké armády počítali se ztrátami v řádu statisíců při invazi na samotné Japonsko. Jen na asijském kontinentu měla japonská armáda přes milion vojáků. Vývoj atomové bomby stále nebyl dokončen a nikdo nevěděl, zda a jak bude fungovat. Řešení bylo proto jediné - požádat o pomoc Stalina. Ten v zásadě nebyl proti, životy jeho vojáků mu na srdci neležely a další územní zisky - tentokrát na úkor Japonska - se mu zamlouvaly. Američanům ovšem vystavil v Jaltě a později účet - zajištění sféry svého vlivu v Evropě.

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.