Pondělí, 25. září , svátek má ticháčková

Fascinace západních lidí východníma filozofiema

Čuřil 24.11.2012

Asi nikomu z vás neuniklo, jak jsou dnes znovu populární východní náboženství a filozofie. Kupříkladu buddhismus. Ani si nevybavím, kolikrát jsem slyšel, ať zkusím meditovat, jak je to úžasná a prospěšná věc, kolikrát jsem slyšel, jak je ego strašný a v podstatě zhoubou světa. Lidi se snaží učit východní filozofie, myslet jako oni, řešit tak svý problémy, chtějí potlačit svý já, s ničím si nedělat hlavu a nezřídka se oddat i něčemu vyššímu.

Dovolím si nadhodit jednu otázku:

Proč se mám učit od někoho, kdo je totálně v háji?

Proč se mám učit například od Indů, kteří sami nezvládají ani základní hygienický návyky a z velký části žijou pod hranicí chudoby? Proč mám přijímat jejich styl myšlení? Kam to s ním dotáhli?

Mnoho lidí mi jistě namítne, že je Indie progresivní zemí s neskutečným množstvím miliardářů. A mají pravdu, nicméně je třeba si uvědomit i toto:

Miliardářů je v Indii hodně, protože vyloženě vykořisťujou chudáky, na nich bohatnou. Vyslovit v souvislosti s Indií sousloví "lidský práva" je vyloženě k smíchu. Zároveň se tito miliardáři k bohatství dostali díky technologiím a technice ze "západu", sami s ničím novým nepřišli, nic nevymysleli. Dále - z cca. 1.2 miliardy jich žije téměř půl miliardy pod hranicí chudoby (většina se musí vejít do 50 centů na den, přitom hranice chudoby je stanovená na 2.5násobek), to jsou letošní čísla. Samozřejmě všechno nejsou buddhisti, ale číslo je to šílený. 

Dalším častým kontrem zastánců východních filozofií je narážka na "západ", tedy něco ve smyslu "Kam jsme to dotáhli my v materialistickým světě, samá přetvářka, lež a honba za penězma".

Většinou jde o lidi, kteří v Indii nikdy nebyli. Protože tam pomalu sotva člověk vyleze z letiště, vrhá se na naň spousta Indů s jedinou snahou - něco vyžebrat, případně ukrást. Stejný je to u jejich památek - tihle žebráci, podvodníci a zloději naprosto spolehlivě zkazí jakejkoliv pozitivní zážitek, je jich šíleně moc a jsou neobyčejně vynalézaví v tom, jak se dostat k návštěvníkovo penězům. A dost často volí ty nejpodlejší možný triky - tedy pohrávají si s lidskýma emocema, soucitem. Proto nechápu prohlášení, že pro buddhisty nejsou peníze a materiální statky až tak důležitý - jsou a jejich snem je žít jako lidi na západě.

Buddhismus je možná fajn pro mnichy a podobný lidi, pro ty, co se opravdu neženou za žádným majetkem, pro ty, kteří mají nějaký živobytí zajištěný - třeba z darů, ale to je tak všechno, většinová populace touží po penězích a úspěchu naprosto stejně, jako lidi na západě. A ty, kteří extra neřeší peníze, ty lze najít i v ČR a není jich málo.

Buddhismus a další podobné směry samozřejmě nejsou jen záležitostí Indie, tak se koukněme na další státy: 
Bhútán - cca. 700.000 lidí, čtvrtina pod hranicí chudoby; okupován Indií, neschopen prosadit svoje zájmy 
Tibet - okupovanej Čínou, neschopen prosadit svoje zájmy, o chudobě asi nemá cenu mluvit 
Srí Lanka - přes 20 milionů lidí, 23% pod hranicí chudoby 
Čína - počet buddhistů nevím, každopádně v zemi kolem 150 milionů lidí pod hranicí chudoby, nic novýho nevymýšlí, jen kradou západní technologie, falšujou západní značky, atp.; co se ekologie týče - jedny z největších prasat na zemi 
Kambodža - i ve svým už tak chudým regionu patří mezi ty nejchudší, spousta válek, krveprolití
Laos - opět patří ve svým regionu mezi nejmíň rozvinutý státy 
Vietnam - 27% pod hranicí chudoby 
Thajsko - taky velká chudoba, takže bují dětská prostituce, drogovej trh, atd. 
Korea - ano, výjimka. Druhá věc je, jak se k prosperitě dostali - opět pouze díky západu, Amíci tam po válce napumpovali hodně peněz, přesunuli výrobu spousty věcí kvůli nižším nákladům, atd. Bez týhle pomoci (a ochrany) by byli v háji, respektive by je spolkl dávno severní "bratříček". 
Zkrátka a dobře - podle toho co vím, buddhismus (a další východní filozofie) není známkou lepšího života, ale spíš úpadku či stagnace. Lidi tam jsou možná usměvaví, spokojení, ale to jsou vdělaní Evropani z velký části taky. Když však dojde na lámání chleba, nejsou schopní ničeho dosáhnout. Pakliže by to nechtěli a neměli za cíl - pak bych vůbec nedržkoval a přál jim ten jejich klid a vyrovnanost, jenže oni chtějí, ale bez pomoci západu to nedokážou. 

A já se tedy ptám: Proč přijímat myšlení někoho tak slabýho a neúspěšnýho? Proč se snažit řešit svoje životní trable, nejasnosti či zmatenost touto cestou? Nebo máte jinej názor, jiný osobní zkušenosti a myslíte si, že jsou jejich myšlenky a postoje plně aplikovatelný i v "západní" civilizaci dnešní doby? Připadá vám, že zrovna oni mají recept na úspěch?

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.