Pátek, 22. září , svátek má polar, biggles, Kozef Jajetán Ventyl

“Émerické netáhlo*“

Simon Achenbach 29.1.2016

Animated fireplace burning logs

 

Jeden z velkých Čechoameričanů, kterému se splnil sen

Simon Achenbach 20.10.2013 (původní článek odcizený webem pana “Dušana Morgana”a neodstraněný přes výslovnou žádost autora)

 

Českému přistěhovalci, který dorazil do Ameriky bylo 23 let a měl jeden veliký sen – vyrábět hodiny.  Josef Bulova  se narodil roku 1851 a břehům nového světa dorazil v roce 1874. Až do roku 1911, tedy celých dlouhých 37 let prodával a opravoval ve svém malém krámku hodiny a po nocích uskutečnoval svoji vynalézavost a vyráběl své vlastní modely. Tahle píle nakonec přinesla ovoce, protože se stále více prodávaly. Jejich kvalita předčila všechno co se dosud vyrábělo a zákazníků přibývalo. A tak konečně v onom roce 1911 Josef Bulova  založil vlastní společnost na výrobu hodin a otevřel si malou továrnu.

      Náramkové hodinky sice v době před 1. Světovou válkou již existovaly, ale byl to on, který v roce 1919 uvedl na trh několik modelů pro muže, později i pro ženy.  Bulova  jako první pochopil vliv inzerce na zákazníka a jeho firma sponzorovala v roce 1926 první reklamu v rádiu. Jako chytrý obchodník ihned na počátku vyráběl hodinky ve své pobočce ve Švýcarsku, které bylo uznávanou velmocí ve výrobě hodinek. Byl až chorobně postižený dosáhnout přesnosti a věnoval hodně prostředků technologickému výzkumu. Proto v roce 1920 vybudoval na jednom mrakodrapu v New Yorku observatoř, aby mohl velmi přesně měřit čas.

V roce 1927, když  Charles Lindbergh  jako první pilot přeletěl oceán,  Josef Bulova  toho využil. Za velké publicity ho obdaroval luxusními hodinkami a šekem na $1,000. Vzápětí uvedl na trh speciální model  “Lone Eagle” s Lindberghovou podobou – který se stal prodejní senzací. Dalším průkopnickým činem bylo zakoupení  první televizní reklamy  v roce 1941. Stála $9 a odvysílala ji stanice WNBT v New Yorku v přestávce baseballového zápasu.

Syn zakladatele  Arde Bulova  založil v roce 1945 školu a učiliště pro invalidní válečné vysloužilce, aby jako vyučení hodináři měli snadnější zapojení do společnosti. V roce 1967 zakoupil ve Švýcarsku firmu  Manufacture des montres Universal Perret Freres SA,  kterou potom zase s velkým ziskem o deset let později prodal.

Firma má rovněž kredit v mnoha převratných inovacích ve výrobě hodinek. Zajímavá “válka” se rozpoutala mezi firmou  Bulova  a  Omega  ve vesmírných programech  NASA. Omega  vyhrála bitvu o to, které hodinky bude mít astronaut při přistání na Měsíci – a tak  Edwin Aldrin  na svém zápěstí měl  Omega Speedmaster Professional.  Ale  Bulova zase dodala veškeré hodinky na panelech v řídícím centru a v kosmické lodi. Rovněž Accutron 214  - výrobek  Bulova  byl součástí komunikačního zařízení umístěného na Měsíci. Rovněž tento výrobek byl v době  “Studené války”v amerických vojenských satelitech a firma na žádost vlády odložila jeho zavedení pro veřejnost, aby Sovětský svaz tuto technologii neokopíroval.

V lednu 2008 nadnárodní společnost Citizen koupila  Bulova Watch Company  a společně se tak staly největšími výrobci hodinek.

 

*Článek je věnován mému nejmilejšímu diskuéru “Enkidu”

 

 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.