Neděle, 24. září , svátek má ovčí babička

Dva Mraky: Luka Anna, Lili a pokušení

dva mraky 26.5.2014

Nezařazená kapitola z Probuzení.

Nevím, kam to patří, ale ty dvě se určitě setkat musely :-), takže dneska mimo hlavní děj.

 

 

Buď budeš celý den spekulovat, jak to chutná, nebo si to namicháš a pak to víš za pár minut.

Komposťák

 

Jako většina zbrojnic i tahle byla svatyní uspořádanosti a přesně a účelně obrobeného kovu. Voněla mazadla, konzervační prostředky a plasty. Halu zalévalo studené světlo beze stínů, zbroje vyčkávaly v dokovacích jednotkách, zdi tvořené výsuvnými schránkami skrývaly různé varianty zkázy. I v dílenském koutě vládl třeskutý pořádek, a několik nápisů slibovalo pomalou a bolestivou smrt každému, kdo tento řád naruší. Poměrně neotřelé piktogramy znázorňovaly sankce za porušení řádu, jako třeba nepříjemné anální procedury, rozsekání na kusy, sežrání mravenci, pověšení za genitálie do průvanu… Konečně, co by se taky dalo čekat od autorského dua Lili & Ceri. Fakt byl, že potíže s pořádkem v hale 37D poslední dobou úplně přestaly.

Lili končila s diagnostikou své zbroje a uložila ji do dokovací jednotky. Na sobě měla volné šaty z hrubé tkaniny s širokým opaskem ověšeným drobnostmi, které byly k údržbě potřeba, míchalo se v tom staré a nové, pokud by existovaly technovědmy, vypadaly by takhle.

Do zbrojnice nečekaně vešla Luka Anna Shmaev. Znaly se jen zběžně, Luka si držela od živelné klanové sestřičky odstup, nevěděla, co si o ní myslet. Pozdravily se.

Lili se na ni krátce zadívala :"Hezké nalíčení, divoké, jde k tobě, ale možná bych..."

Vyčarovala odněkud kosmetický multikolor a s jasným úmyslem se hrnula k Luce. Ano, vylepší jí vizáž, aby se víc líbila. Dřív než Luka stačila jakkoli regovat, měla biomechanické stvoření u těla. Takové důvěrnosti jí byly proti srsti obecně a od cizích zvlášť, podvědomě zachytila ruku s petrobarevným nástrojem, tělo se chystalo dokončit sled pohybů, jaký by následoval při obraně proti útoku nožem. Luka se ale včas zarazila trošku překvapená tím, co se děje. Přece se nebude s klanovou sestřičkou prát. Stály tam v krátké nehybnosti jako obrázek v učebici sebeobrany a Luka nevěděla, co dál.

To Lili, podrážděná pro ni nečekaným výpadem, už věděla. Její druhá ruka rychle, ale bez síly vystřelila a jemňounce se zacuchala do popelavých vlasů. “Odčarovala” multikolor a pohladila Luku po tváři. Ta se sice dokázala vyprostit z klinče opilého pašeráka v hospodské rvačce, ale teď se vymanit nedokázala, přitom ji Lili držela za pár pramínků vlasů a jen se dotýkala její tváře, jenže… cítit to bylo příjemné, doteky byly mrazivé a nečekaně sladké současně.

"Nic zlého nechci." Vnitřním zrakem svého neuroinduktoru už viděla Lučin limbický systém, jeho části odpovědné za sex, viděla proudy energií a vzruchů, viděla konfliktní místa, kam si Luka do své sexuality vkládala podvědomé blokády. Začala zablokovaná místa rozplétat, současně Luku hladila na hlavě a krku. Neuroinduktor nedokázal číst myšlenky, ani měnit mozkové struktury, dokázal "otevřít" tajné touhy, nabudit chtíče a nakonec způsobit závislost na Lili. Zatímco ladila vyvážení nervové energie, vyprávěla, nebylo až tak důležité, co říká, ale potřebovala využít sílu svého hlasu.

"Bratříčci mají sexualitu jen pro radost, aby byli podobnější lidem, aby měli své zdroje slasti." Dál hladila Luku, masírovala ji na šíji, intonace jí zvláštně kolísala, jak hledala správnou frekvenci, všechny její smysly sledovaly odezvu toho, co dělá, a ona se průběžně přizpůsobovala. "Droidi považovali částečnou sexuální obojakost častou u lidí za problém. Měli za to, že nevyhraněnost a nutnost volby vede k nerovnováze, k vnitřnímu napětí. Tak udělali své bratříčky a sestřičky přísně heterosexuální a dávali jim typické lidské rysy pro dané pohlaví, aby to měli se sexualitou jednodušší. Dva stejného pohlaví se mohli třeba pomazlit, bylo jim to příjemné, ale nevzrušilo je to."

Luka naprosto nevěděla, co má dělat, nevěděla, proč tam jen tak stojí a nechává se. Byla chycená do kočičích očí. Ty zázračné ruce přinášely dosud nezažité. Začala toužit po políbení od klanové krásky, pocítit naplno dotek tělo na tělo. Pořád by se ještě mohla vymanit, jenže... ji to ani nenapadlo. Uši měla plné mámivého hlasu, zhluboka dýchala, vychutnávala si její nádhernou vůni.

"Existovaly výjimky. Někteří bratříčci neměli žádnou sexualitu, ani pohlaví, aby se mohli naplno věnovat vědám, technologiím a podobným věcem. A pak byli specialisté jako já. Abych mohla dobře používat to, co v sobě nosím, musím si umět všechno a s každým doopravdy užít. A nezbláznit se z toho." Aktivita v Lučině limbickém systému už byla vyrovnaná, Lili zcela uvolnila její menšinovou a silně potlačovanou sexuální orientaci. Teď se pro ni mohla stát tou nejkrásnější.

"Zažila jsem víc rozkoší než kdokoli, koho znám, a můžu ti ledacos ukázat."

Lučina vůle tála jako vosk, teď už by se vymanit nedokázala. Vyjela hlavou proti ruce, aby si vynutila silnější dotek, objala ji. Začaly se líbat, Lili si k tomu musela stoupnout na špičky. Luka věděla, že je pod vlivem nepřirozených schopností droidí sestřičky, ale prostě si nemohla pomoci. Lili deaktivovala neuroinduktor, i bez něho měla trumfů až až, chtěla, aby to bylo aspoň trošku fér. Co se jí vrátily vzpomínky a co už nemusela lovit, začala pronikat do fines práce se svou zvláštní zbraní. Dokud trpěla svým hladem, znala jedinou intenzitu, nadoraz.

“Co s tebou uděláme, popelavá krásko?” Lili vnímala naplno její zmatek, slast, vášeň, boj protikladů. Bylo by pěkné poznat ji blíž, provést ji světem pro ni nové vášně, která obnaží její duši a pak si s ní popovídat. Všichni si potom s Lili rádi povídali a řekli jí o sobě hodně...

Prsty s jistotou našla symetricky dvě místa vedle páteře, nad pánevními kostmi, zatlačila a současně vyslala do nervových zakončení porci energie. Slastně týraná žena v jejím náručí zasténala a zvrátila hlavu. "Lili, prosím, netrap mě!"

“Ale já tě přece netrápím, sama si ubližuješ, když si to odpíráš. Přestaň se tomu bránit.”

Luka mohla poprosit, dát najevo, že vlastně chce něco jiného, ale to bylo asi tak všechno, její ruce jako o cizí vůli zkoumaly Liliino tělo, zabořila tvář do černomodrých vlasů a znovu nasála její vůni.

“No tak, Luko, co chceš? Řekni si,” ptala se pokušitelsky. Teď by si Luku snadno mohla odnést do nejbližší postele. Po pár vášnivých hodinách by mohla provést Vtisk a byla by její. Ale proto to nedělala, chtěla Luku trošku pozlobit za ten výpad, pohrát si a pak jí třeba udělat radost. Chtěla ji pokoušet, ale nechtěla ji nutit k něčemu, co by nechtěla.

Luka s vypětím vůle trochu uvolnila objetí, oddálila se, aby si viděly do tváře. “Přestaň, já s tebou nemůžu.” V utrápeném výrazu se mísila touha a zoufalství.

“Že ty chceš být jen pro jednoho?” Tentokrát zasténala už jen při zaslechnutí Liliina hlasu. Ale přemohla se a kývla.

“Ale to je moc hezké, to tedy nemůžeme pokazit.” Pro Lili Ardat byl koncept sexuální věrnosti úplně cizí, přestože byla vlastně monogamní. Ale dobře chápala, že jiní vnímají jako signál oddanosti druhému právě sexuální věrnost. Lili odvozovala věrnost z citové vazby, pro ni existoval jasně odlišený Jeden, její láska, spolu mohli sdílet mysl. Pak tady mohli být další, ke kterým cítila lásku jiného, slabšího druhu a nakonec tady byl ještě širší okruh spřátelených a respektovaných. Když na to přišlo, s každým, koho měla takhle ráda nebo ke komu cítila lásku, by se jí líbilo pomilovat se. Jenže ona byla ona a Luka to viděla jinak.

Pomalu rozpustila objetí.

"Luko Anno, nebojuj s tím, teď to samo vyhasne. Zatím ti vylepším make up." Jemně Luku směřovala k židli u montážního stolu, ta se jako omámená nechala posadit a klidně snášela nejdřív odlíčení a pak doteky multikoloru a prstů, kterými si při práci Lili pomáhala.

"Lili, to všechno bylo dílo tvé výbavy?"

"Ne, abych mohla někoho dostat, musím se mu doopravdy líbit. A teprve když se líbím, dokážu udělat, abych pro něho byla nejkrásnější."

"Takže...?"

"Nic, líbím se ti a ty jsi zhruba z jedné osminy na ženské. Vůbec si nedělej starosti, tu menšinovou část ani nemá cenu řešit ani nějak sytit. Takhle to má spousta lidí. Ale když si budeš dál lhát, uškodí ti to."

Luka si povzdechla a zkoumala své vědomí převálcované přívalem Liliných "laskavostí". Zjišťovala, že je jí lépe, je tak nějak jednotnější.

"Co máš na těch ozdobách?" Lili měla po dvojici barevných kovových náramků na každé ruce, a na krku něco jako oválný amulet, na všem byly stříbrně vyvedeny zvláštní symboly připomínající labyrinty, střídala se rudá, černá, modrá. Ty symboly jako by chytaly pohled.

"To jsou moády, náladu ovlivňující diagramy. Vždycky jeden, co by fungoval na bratříčky z mého klanu, a jeden na lidi." Na náramcích bylo po jednom symbolu a na amuletu dva. "Je to taková psychologická magie, dá se jim snadno čelit, ale když se tomu otevřeš, nebo nevíš, co to je, docela fungují. Existuje i několik opravdu nebezpečných válečných hypnotizujících diagramů, ale většina jsou takové hračky. Moády vymyslely Hodžovy děti, malý klan, komedianti a jokeři. Rádi dělali všelijaká vystoupení a koncerty. Jejich bratříčci s oblibou infiltrovali lidské světy a dělali, no… bordel, ale takový roztomilý, odhalovali nepravosti, rozbíjeli všelijaké špatné organizace. Od nich moády převzala Klidná síla a vypilovala je s pečlivostí sobě vlastní."

Lili aktivovala integrovaný projektor, zhmotnila virtuální zrcadlo a ukázala Luce výsledek snažení na její tváři. Ta musela uznat, že je to hodně dobré.

"Luko, když tebe ještě krmili lžící, já už byla archeologická památka zásadního významu. Tak snad ode mě není drzé, když ti pomohu s make upem."

"A ty tvoje moády dělají co, Lili?"

"Na levačce je radost, na pravačce něco jako vstřícnost, tolerance k ostatním. A na krku je láska. Tu si vezmi." Lili si sundala přívěšek a dala ho Luce na krk. "Chtěla jsem tě jen trochu poškádlit, neublížila bych ti."

"Ješitnost?"

"Ne, já ješitná nejsem, jen někdy příliš hravá."

"Hravá, to tedy určitě jsi. Díky za to nalíčení."

"Nemáš zač a kdyby něco, co se škádlívá, rádo se mívá." Znovu ta intonace, znovu Luce přeběhlo po zádech sladké mrazení, zhluboka se nadechla a nasála její nádhernou vůni.

"Lili, přestaň si ze mě dělat srandu!" ale hněv v tom nebyl, jen pobavení. Lili se nevinně usmála a odešla. Čím dál více se projevovala její původní podstata, ztratila většinu osobních vzpomínek z té doby, ale dovednosti a znalosti jí zůstaly téměř všechny, lehkost, s jakou si vyrobila sady moád, to znovu potvrdila. Stále neznala svou dávnou roli, fyzicky byla infiltrátor, který proniká do společnosti přes postele důležitých lidí, bohužel kromě sexuálního vábení se zásadní dovednosti infiltrátora buď ztratily, nebo je nikdy neměla, splynutí s lidskou společností jí moc nešlo, stále měla tendenci chovat se, jako by byla někde mezi svými. Víc a víc se přikláněla k oné teorii, že byla konstruktérkou a to, co má v sobě, jsou její vlastní prototypy.

Luka se dávala dohromady po nezvyklém zážitku. Klanová sestřička byla zvláštní a nebezpečná, dala jí rozkoš, ukázala jí její vlastní touhy. Ale společně s demonstrací síly nepřímo nabízela přátelství a prokázala Luce lepší službu než drahý psychoanalytik.

***

Téhož dne se Luka viděla s Ahmedem, potkali se náhodou venku, nedalo se říct, že by se jí Ahmed nevěnoval, trávil s ní všechen svůj volný čas, ale toho volného času měl hodně málo. Důsledek byl, že se cítila trochu odstrčená. Ale to by Ahmedovi nikdy neřekla, stejně jako to, že její kontrakty na Hallenu skončily, obchodní jednání proběhla, její lodě už dávno odletěly na Dark Point a ona by měla letět za nimi.

Ahmed ji uznale shlédl od hlavy k patě a pochvalně hvízdnul ve stylu pouličních drzounů.

"Ty jsi dneska za krásku, Luko."

"Chci se líbit."

"A jde ti to hodně dobře." Jeho oči na chvíli utkvěly na talismanu. "Máš dneska ještě něco na práci, Luko?" Sotva se ubránila udivenému zakroucení hlavou. "Neměl jsi náhodou dneska ráno práci na celý den?"

"Vyrostly jí nožičky a utekla."

Nevídané, Ahmed Hikmat zahodil svůj posvátný pracovní program. Kdyby jí jiný muž zazpíval serenádu o deseti slokách, mělo by to zhruba stejný význam jako u Ahmeda těch pár slov. Lili byla skutečně expert.

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.