Pondělí, 25. září , svátek má ticháčková

Důležitost důvěry ve společnosti

parlost 23.8.2013

U člověka se mísí dvě strategie: je to tvor sociální a schopen rozsáhlé spolupráce a zároveň je to tvor v mnoha ohledech velmi konkurenční. Obojí může být pro společnost přínosem, jsou-li tyto dvě vlastnosti vyvážené. Konkurenční povaha člověka nutí člověka se zlepšovat (nebo kňučet a závidět) zatímco kooperativní schopnost umožňuje realizovat ohromné projekty, jež by jeden člověk nikdy nezvládl.

Mnoho lidí neustále obviňují trh, kapitalistické a demokratické zřízení, atp. Někteří dokonce kážou takové nesmysly jako „trh nefunguje“. To je jako říci, že oheň nefunguje jen proto, že jsem idiot a popálil jsem si ruku. Krize důvěry a morálky je asi nejpřesnější pojmenování toho, co se kolem nás děje.

V rámci naší konkurenční přirozenosti jsme všichni nuceni bojovat o zdroje. S růstem znalostí se sice množství zdrojů zvyšuje, ale zároveň bohužel dochází k tomu, že se společnost opět začíná dělit do kast, kdy velká část společnosti disponuje menším počtem zdrojů jak několik málo jedinců na špičce pyramidy. Rostoucí bohatství zemí je tak do jisté míry iluzí a lidé deroucí se za vyšším množstvím zdrojů musí nejednou vytasit drápy.

Podobně jako krásných ženských je jen omezený počet a tak chlap musí svádět boj s dalšími nadrženými chlapy, i dobrých pracovních pozic či politických funkcí je málo. Hodnota naší práce se může rapidně lišit člověk od člověka a schopnosti v tom vůbec nemusí hrát roli. Navíc, ne každý je od přírody nadán být schopný a ne každý se chce obětovat proto, aby patřil ve svém oboru mezi nejlepší. A tak se vyselektovala dost velká skupina lidí, kteří se živí hlavně podvody, psychologickou manipulací, lobbingem, atp.

Mnohé firmy dnes neuspokojují zákazníkovi potřeby prostřednictvím poznání, co člověk potřebuje. Oni spíše něco vymyslí a pak začnou hledat, jak přesvědčit zákazníka, aby si myslel, že to potřebuje. Další firmy těží z lenosti a nevzdělanosti lidí a nabízí pouhou iluzi – typické je to pro kosmetický průmysl či hubnutí. Nejhorší jsou ryze podvodné firmy jako je například známý prodej hrnců za přemrštěné ceny či „zprostředkovatel“ reklamy Bestoutdoors (UP Promotion).

Heslem doby by se mohlo stát: „Věřit se nedá nikomu.“ Nejsmutnější na tom je, že mnozí lidé zastávají přesvědčení, že podvedení si za to mohou sami. To je odporný způsob myšlení a hnáno do extrému bychom tak mohli tvrdit (podobně jako Muslimové), že žena si za znásilnění může sama. Člověk ve středním věku není k podvodům až tak náchylný – už má zkušenosti (na rozdíl od náctiletých) a bystou hlavu (na rozdíl od starších lidí, kteří bývají často zčásti odtržení od světa a vyrostli ve světě, kde tento typ podvodu neexistoval).

To všechno má vliv na důvěru. Lidé si při kooperaci přestávají věřit. A když si lidé nevěří, vznikají zbytečné náklady. Vezměme si jen kolik stojí právníci a různé papírování na zajištění toho, kde dříve stačilo podání ruky. V autech musíme mít zámky a alarmy, nepřipoutané jízdní kolo do hodiny zmizí, spolehnout se člověk nemůže ani na banky, telefonní operátory, českou poštu (ta si dokonce nechá platit za to, že neztratí doručované zboží) a už vůbec ne na politiky a média.

Být si navzájem konkurencí je v pořádku, protože nás to nutí nebýt líní. Ale musíme respektovat nějaká pravidla, jinak kooperace fungovat nebude.

V manažerské literatuře se rozlišují 4 strategie jednání: výhra – prohra (konkurenční strategie), prohra – výhra (sebeobětování), prohra – prohra (když já ne, tak ty taky ne) a výhra – výhra (snaha nalézt optimální řešení, při němž jsou obě strany přesvědčené, že vyhrály – nejedná se o kompromis!!!; u kompromisu mají obě strany pocit, že něco ztratily). Obecně lidé přemýšlejí v režimu výhra - prohra a jsou ochotni se dopustit velmi nekalých praktik, aby dosáhli svého.

Problémem našeho prostředí je v tom, že neumíme trestat porušení důvěry. Takovému řetězci s potravinami po průseru, že nabízeli po léta šizené či zkažené produkty, stačí nabídnout slevy a má zase plný krám. Ale svým způsobem není divu, protože daňová zátěž je už tak velká, že velká část populace počítá každou korunu. Kriminální jednání zůstává nepotrestáno.

Všechny tyto detaily mají vliv na celkové náklady společnosti a často i strnulé a nepřizpůsobivé systémy. Například vypisování veřejných zakázek je často jen komedií spojené s ohromnými náklady. Nejedná se zde o žádnou volnou soutěž – zakázka se prostě napíše na danou firmu nebo si jí dokonce ta firma ušije sama na sebe (jinak to ani nejde, protože ve veřejných zakázkách je kritériem cena a pokud člověk nechce vysoutěžit nějaký šmejd, tak nemá na vybranou). V projektech EU musíte neustále vypisovat výkazy, fotit pořádané akce a vypisovat tuny papíru – a peníze se přesto ztrácejí a výsledky nulové (na administrativu musíte mít často stejný či vyšší počet lidí než na řešení daného projektu).

Tržní ekonomika nemůže fungovat efektivně bez důvěry. Obě strany transakce víceméně „spolupracují“ a k tomu je třeba si věřit. Dosáhnout toho se dá jen pomocí jasného legislativního rámce a tím, že sami obyčejní lidé nebudou podvody tolerovat (a samozřejmě je ani dělat). Nedá se předpokládat, že bychom někdy vytvořili dokonalou společnost, protože vždy bude v populaci určité procento lidí, kteří raději chleba ukradnou, než aby si na něj vydělali. Avšak takové jednání musí být minimalizováno. U nás však je pomalu standardem vzájemně se oblbovat a okrádat. Vrháme se na sebe jako divá zvěř a pak se divíme, že je na tom země tak, jak je.

Konkurenční chování je dobrá věc, ale jen tehdy, pokud člověka nutí pracovat na sobě. Vybrušují se tak střípky, ze kterých se skládá mozaika společnosti. Nicméně ta pravá hodnota vzniká teprve až kooperaci. Je to svým způsobem forma kolektivismu, ovšem nikoliv takového, jak si představují naši levicoví soudruzi. Ti chtějí pouze zajistit, aby si mohly uždibnout více z koláče, na který přispěli jen málo. Ale kooperace na svobodných trzích podpořena důvěrou vede ke zvětšování koláče, který se posléze dělí na základě zásluh. 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.