Neděle, 19. listopadu , svátek má ahold

Diskuze o Kaddáfím s jeho obdivovatelem ....

Simon Achenbach 17.5.2013

 

Allah Muammar Libya wa bas Dnes 09:06

Co věta to lež

 

Kaddáfí byl pro své sousedy hrozba??? Leda tak ekonomická,jelikož platil za celou Afriku :-D radši se ŠIMONE podívej jak vnímají USA ve střední a jižní Americe… :-) Je divné,že dle tvé ZVRÁCENÉ logiky je víc jak 80% světové populace OBYČEJNÝCH :-) :-)

                                      ***

Se čtenářem “Allah Muammar Libya wa bas”mnoho nediskutuji, i když on je častým hostem v debatách pod mými články. Nikdy jsem ho vulgárně neoslovil, přesto mě hodně nadává. Respektuji u každého člověka jeho kořeny a u tohoto pána mě vůbec nevadí, že je poloviční Arab. Dnes jsem vybral jeden jeho příspěvek, který neobsahuje sprostá slova – ale stojí za odpověd. Pro rozsáhlost tématu zatím odpovídám na první položenou otázku ...

Kaddáfí byl pro své sousedy hrozba???

 images?q=tbn:ANd9GcTrPwjJ2KqmIkhpjBVhrpf 

Je s podivem, že autor položené otázky, ač se silnými rodinými vztahy k Libyii – hrubě ignoruje historii. Na počátku osmdesátých let se Libye pod vedením Kaddáfího dostala do hospodářských potíží. Jejich příjem z těžby ropy ročně klesl z $21 miliard na pouhých $5.4 miliardy. V r. 1983 začal gigantický projekt Great Manmade River, pohlcující obrovské částky – který měl být dokončen během deseti let, ale nikdy se tak nestalo. Kaddáfí totiž drasticky zvýšil výdaje na vyzbrojování a všechny další části státního rozpočtu byly drasticky sníženy. Na podzim roku 1980 Kaddáfí vojensky vpadl do státu Čad (Libya přepadla Čad několikráte: 1978, 1979, 1980-1981, 1983-1987) a pomáhal vyvolávat válku na straně protivládní organizace GUNT govermmentto. V zimě roku 1981 se dokonce snažil o to, aby byl Čad připojen k Libyii. Zabránila tomu Organisation of African Unity (OAU) a Kaddáfí nakonec musel z Čadu své vojáky stáhnout. V létě 1984 Kaddáfí přemluvil marockého krále Hassana II. k podepsání Oujda Treaty a k založení tzv. Arab-African Union. To nevdrželo dlouho, protože obě země měli naprosto rozdílné zájmy a Maroko smlouvu zrušil v roce 1986. Kaddáfí dosáhl úspěchu ve své snaze hrát vedoucí roli v arabském světě, částečně v roce 1989 – založil tzv. Arab Maghreb Union, hospodářský pakt s Mauritanií, Marokem, Tunisem a Alžírskem. Problém byl v tom, že ve stejném období probíhala Kaddáfího největší podpora mezinárodního terorismu a Libye se stále více dostávala do izolace.

                                    ***

Ale vratme se k tomu, kterak byl Kaddáfí nebezpečný svým sousedům. Připomenme si léto 1977. Kaddáfí velmi nenáviděl egyptského prezidenta Sadáta za jeho mírovou politiku po prohrané válce s Izraelem (Yom Kippur) a za to, že ho Egypt poslal k čertu i s jeho plánem o spojení obou zemí v jednu. 8. srpna 1976 vybuchla v Cairu bomba ve vládní budově a policie zatkla dva agenty libyjské špionáže, kteří nesli zodpovědnost. 23. srpna byl unesen egyptský civilní dopravní letoun dalšími libyjskými agenty. Situace se přiostřovala a obě země začaly na vzájemnou hranici přesouvat vojáky. Kaddáfí na jaře roku 1977 nechal organizovat masové demonstrace při kterých bylo napadeno egyptské velvyslanectví a nakonec v létě stejného roku přikázal všem Egyptanům pracujícím v Libyi opustit zemi pod hrozbou zatčení. 20. července 1977 nechal Kaddáfí zorganizovat “Pochod na Cairo”kdy tisíce Libyjců se snažilo násilím přejít státní hranici s Egyptem. Byli zastaveni egyptskou hraniční stráží a libyjské dělostřelectvo zahájilo palbu na egyptské území. Následující dny libyjská armáda (9. tankový batalion) překročila do Egypta a rovněž zaútočilo letectvo. Prezident Anwar Sadat poslal k obraně tři divize – které bleskově zničily útočící Libyjce. Pouze prosby ostatních arabských států zabránily tomu, aby Egypt nepokračoval v protiútoku.

                                      ***

Další obětí Kaddáfího agresívní politiky v arabském regionu byl Sudan. V roce 1976 Libya podpořila puč proti sudánskému prezidentu Nimeiry. V letech 1978 až 1980 Kaddáfího speciální jednotky Islamic Legion absolvovaly výcvik na základnách teroristů, které v Libyi měli. Jejich hlavním posláním byli atentáty na politické představitele jiných států, které plukovník Kaddáfí považoval za své nepřátele. Šlo o Čad, Nigerii, Senegal a Gambii. Rovněž se pokusili neúspěšně zavraždil amerického velvyslance Hermanna Eiltse v Egyptě. Kaddáfí poskytoval finanční a matriální podporu protivládním sudánským skupinám (SPLA). Když byl nakonec prezident Nimeiry svržen v puči generálplukovníkem Abdelem Rahmanem Swar al-Dahabem, Kaddáfí okamžitě na podzim 1985 přestal podporovat SPLA a začal naopak pomáhat muslimským povstalcům na severu země – Sadiq al-Mahdi Umma Party. 9. Května 1985 generál Dhahab vytvořil v Sudánu patnáctičlenou vojenskou radu (TMC) – která měla dohlížet na převod vlády do rukou demokraticky zvolených představitelů. První co učinila bylo, že zrušila tajnou polici (SSU). V létě roku 1989 však se vlády zmocnil v puči plukovník Omar al-Bashir a následujícího roku začalo jednání o sjednocení s Kaddáfím o sjednocení Sudánu a Libye v jeden stát.

Opravdu Kaddáfí nebyl hrozbou pro své arabské sousedy?

                                      ***

images?q=tbn:ANd9GcStD-ELomrbSy6Q04LX5sP 

Hana Kaddáfí, adoptovaná dcera - která měla být zabita při americkém odvetném úderu za teroristický útok v berlínské diskotéce.

images?q=tbn:ANd9GcQooj3U675jHQsvDKCKGsw

Hana Kaddáfí dnes - lékařka a obět propagandistického podvodu Kaddáfího

.

 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.