Pátek, 22. září , svátek má polar, biggles, Kozef Jajetán Ventyl

Dcera pravoslavného popa modlou Islámu

Simon Achenbach 30.1.2016

Animated fireplace burning logs

V dnešním narůstajícím střetu s muslimským světem mnozí toho moc nevědí o jeho historii – která je přebohatá na bizarní zajímavosti. Panuje všeobecné přesvědčení, že ženy hrály v Islámu vždy jen podřadnou roli. Ale pravda je opačná. ....

Zářivá hvězda Osmanské říše

Hurrem Sultan se původně jmenovala  Alexandra Ruslana Lisowska, známá jako Roxelana, s Islámem neměla nic společného. Narodila se roku 1506 v Rohatyni, tehdejší Červené Rusi v rodině ruského pravoslavného popa. V roce 1520 při jednom nájezdu Turků byla unesena a jako otrokyně převezena do Instabulu, kde se stala sultánovou konkubínou.

Sulejman I., jinak nazývaný Nádherný a Zákonodárce měl rozsáhlý harém – kterému se říkalo Brána blaženectví. Roxelana se stala Sulejmanovou velikou láskou, psal ji i zamilované verše. Využila toho a po čase, že zavrhnul svoji do té doby svoji oblíbenkyni Gulbahar. Zákon Islámu povoloval sultánovi mít čtyři zákonité ženy a tolik souložnic, kolik mohl uživit. A tak se Roxelana stala první oficiální manželkou Sulejmana I. V roce 1530. První syn se jim narodil v roce 1521 a ona přijala Islámskou víru ještě před jeho početím.

la-gran-odalisca+ingres.jpg

Roxalena přišla do harému přibližně ve 14 letech. Zajímavostí je rovněž to, že ji bylo povoleno mít více jak jednoho syna, což odporovalo zákonu: jedna konkubína, jeden syn – vymyšleného jako pojistka proti bratrovražedným sporům o trůn.

Roxelaně, pozvednuté sulánem do pozice  baš-kadin, hlavní ženy se začalo říkat -  Haseki (Milá sedci)  a  Hurrem (Radostiplná). Byla velice zkušenou milostnicí, inteligentní a orientovaná v umění a státních záležitostech. Ovládala nejen perštinu, ale i arabštinu. Psala zahraničním panovníkům, umělcům a velmožům, řídila diplomacii. Zařídila výstavbu mešit, lázní a madras, nejen v Instabulu, ale i Mekce, Edirne a Medině.

Roxelana porodila sultánovi celkem šest dětí.

Tak jako v každé mocné říši tehdejší doby, i v Instabulu přišla doba nemilosrdného boje o následnictví a moc. Osmanská říše čelila intrikám cizích císařů, Benátkám a Peršanům. Jedním z intrikánů byl i velkovezír Ibrahim, který začal během jednoho válečného tažení používat titul a pečet’ “Sultán Ibrahim”. Sultán po poradě s Roxolandou ho nechal v roce 1536 popravit.

Další obětí byl sultánův vlastní syn, následník trůnu –. přesvědčila sultána, že jej chce zavraždit a ten se rozhodl ho zabít jako první. V době válečné kampaně proti Peršanům jej pozval k sobě do stanu – kde jej strunou od luku udusili jeho osobní strážci.

Roxelana zemřela ve spánku v roce 1558.

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.