Pondělí, 25. září , svátek má ticháčková

Co vlastně víme o odsunu sudetských Němců? (část 2.)

silný kuřák 30.6.2014

5. Kdy odsun začal?

Odsun či vysidlování zahájila již německá okupační správa, když před postupujícími frontami evakuovala sama již řadu lidí a další tisíce postupovaly na vlastní pěst směrem k Německu.

Odsun, tak jak ho chápeme, začal v ČSR prakticky v posledních dnech války. Ve společnosti bylo příliš nenávisti, frustrace, nezhojených tragédií a vlastně po celou dobu války se odboj netajil s úmyslem konečného zúčtování. Navíc se začali vracet vězňové z koncentračních táborů a i vojáci z východní fronty přinášeli hrůzná svědectví o masakrech, jejichž následky viděli... Bylo jen otázkou času a příležitosti, kdy násilí vypukne naplno. Na některých místech se tak skutečně stalo, včetně Prahy, kdy došlo k lynčování Němců. Z větší části se jednalo o akce, vedené odplatou za konkrétní činy, ale i pomstou za utrpěné zločiny. Je prokázáno, že v těchto dnech se některých odvetných akcí účastnili i příslušníci armády a četnictva...

Kvalitativní zlom přinesly až projevy prezidenta Beneše 12. a 16. května 1945, v nichž odsun Němců prohlásil za absolutní nutnost, a označil jej za dozvuky fronty a Květnového povstání... Od té chvíle dostává odsun formální státní souhlas... Je třeba si ovšem uvědomit, že do Postupimské konference chybí tři a půl měsíce, neexistuje žádný předpis, který by řešil nastalou situaci a tři a půl milionu Němců, včetně jejich majetků, je dáno v plen davům... Začíná etapa, nazývaná "divoký odsun".

Nemá smysl dnes přemýšlet nad tím, zda se podobnému živelnému chování lidí, při němž často do popředí vystupují ty nejhorší lidské vlastnosti, dalo zabránit. Nejspíš nikoli, a upřímně řečeno, nikdo ani neměl zájem... Toho válečného zla bylo příliš mnoho...

6. Benešovy dekrety

Tzv. Benešovy dekrety jsou listiny, vydané v době války a těsně po ní, kdy nebylo možno vykonávat zákonodárnou moc prostřednictvím Národního shromáždění. Měly platnost zákona a 5. března 1946 byly ratihabovány (dodatečně schváleny) Prozatímním nár. shromážděním... Prezident Beneš jich vydal celkem 143...

Ač je to k nevíře, tak odsun nebyl u nás nijak právně zakotven, ani jeden z dekretů odsun neřeší. Pro vnitrostátní právní základ odsunu se používají dekrety č. 27 (o jednotném řízení vnitřního osídlení ze dne 17.7.1945), dekret č. 33 (o ztrátě občanství Němců a Maďarů ze dne 2.8.1945) a dekret č. 137 (o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé ze dne 27.10.1945).

Z celkového počtu 143 Benešových dekretů se jich Němců týkalo 12...Např.:

dekret č. 5 o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby nesvobody ze dne 19.5.1945

dekret č. 12 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku ze dne 21.6.1945

dekret č. 16 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech ze dne 19.6.1945

dekret č. 28 o osídlení zem. půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu ze dne 20.7.1945

dekret č. 71 o pracovní povinnosti osob, které pozbyly čs. státního občanství ze dne 19.9.1945

dekret č. 108 o konfiskaci nepřátelského majetku ze dne 25.10.1945

Tyto dekrety se čas od času stávají předmětem různých mediálních přestřelek, ovšem je více než zřejmé, že jsou zasazeny do určitého historického rámce, z něhož nemohou být vyňaty, a aktéři jejich oživování vždy pouze shánějí politické body...

Nicméně je zjevné, že teprve postupem času se stát snažil dát odsunu jakýs takýs právní rámec. Teprve od dekretu č. 33 má odsun zakotvení v mezinárodním právu, díky závěrům Postupimské konference...

7. Zákon č. 115/1946 Sb.

Zatím se pohybujeme v období tzv. divokého odsunu. Zákon č. 115 z roku 1946 nám vymezuje časovou hranici, po níž už by odsun měl probíhat na základě nějakých právních standardů. Jedná se totiž o zákon, který je velice krátký, a zároveň bychom těžko hledali v naší historii zákon, který amnestoval velké množství těch nejtěžších zločinů i v mimoválečné době...

Zákon, schválený Prozatímním Národním shromážděním dne 8.5.1946 zní:

"Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945, a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, nebo které směřovaly ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávním ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné."

Zbývající dva paragrafy zákona už jsou jen organizační...

Zákonodárce zcela oprávněně amnestoval činy, které byly za války trestné, pokud sloužily boji za svobodu. Proti této části zákona se nezvedl žádný odpor a byl přijat bez výhrad. Ovšem proti druhé části se téměř vzápětí zvedla bouře nevole (zejména ze strany lidovců a sociální demokracie), která se prolínala postupně i do celé společnosti, tak jak vycházely na vědomost skutečnosti o zacházení s dotčenými lidmi. Tak v době, kdy v Norimberku začíná soudní proces s největšími zločinci, jsou v ČSR beztrestně vražděni lidé bez soudu, mnohdy nevinní, mnohdy ženy a děti...

Nemá význam uvádět jednotlivé případy mnohdy i masových vražd, které proběhly v období od osvobození do 28. října 1945. V dnešní době jsou některé z nich snadno dohledatelné a navíc nejsem příznivec popularizace hanebného chování...

Neodpustím si ovšem citaci z vyjádření státního zastupitelství v Novém Jičíně z roku 1946. Zastupitelství projednávalo (a odložilo) případ velitele internačního tábora v Hranicích na Moravě Vladimíra Boudy a tamního správce Františka Bögla, kteří byli podezřelí z vražd v táboře, z krádeží, znásilňování a z půjčování Němek jako sexuálních hraček rudoarmějcům a jiným mužům. Ve zdůvodnění k zastavení stíhání bylo uvedeno:"...nelze vyloučit,... že soulože s Němkami, byť vynucené, jsou jakousi formou spravedlivé odplaty podle § 1 zákona č. 115/1946 Sb." a dále např. "přisvojování cizích věcí chápali jako oprávněnou náhradu za vlastní utrpěné škody, přičemž měli v úmyslu tyto hodnoty vrátit..."

Je nutné připomenout, že odsun na území pod správou spojeneckých vojsk probíhal ve značně přijatelnějších podmínkách než na územích pod správou Rudé armády. Plk. John H. Fey i přesto prohlásil, že jeho funkce styčného důstojníka mezi americkou armádou a MNO představovala "neustálý zápas s českými orgány o to, aby zacházely s Němci jako s lidskými bytostmi..." Dokonce i ze strany Rudé armády byl v Obzorech otištěn citát jakéhosi velitele:" Nešli jsme do války proto, aby Češi, třebas ve spravedlivém hněvu, dělali nové Buchenwaldy..."

8. Jak vlastně odsun probíhal?

Dovolím si citovat Vyhlášku z České Lípy... Je tam všechno...

"Obyvatelé německé národnosti měst České Lípy, Staré Lípy a Mimoně bez rozdílu věku a pohlaví opustí dne 15. června 1945 v 5 hod. ráno své příbytky a jednak pochodují ulicí Křížovou, jednak Pivovarskou na shromaždiště u pivovaru v České Lípě. V mimoni se shromáždí v prostoru křižovatky 200 m záp. železničního mostu (silnice směr Zákupy)... Každý jednotlivec, na něhož se vypovědění vztahuje, může s sebou vzíti: potraviny na 7 dní, nejnutnější věci pro osobní potřebu, aby si vše mohl sám nésti,osobní doklady a všechny potravinové lístky s kmenovým listem... Zlato, stříbro a z nich zhotovené předměty, zlaté a stříbrné mince a fotografické přístroje musí každý vložiti do sáčku s podrobným písemným seznamem těchto cenností a s uvedením přesné adresy dosavadního bydliště, bytu a domovního čísla. Tyto cenné věci v sáčcích odevzdá na místě shromaždiště." Podepsán pplk. Voves...

Loupež... nestačilo, že tu nechali domy, pozemky, zvířata... Ještě jsme jim museli vzít snubní prstýnky... A kampak byli asi odsunuti? Do postupimské konference chybí téměř dva měsíce, a teprve tam budou stanovena okupační pásma, která mají odsunuté Němce přijmout...

V příští, závěrečné části pohlédneme na odsun "normální", na statistiky, na to, co odsun přinesl, a pokusíme se dopídit nějakých závěrů...

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.