Středa, 20. září , svátek má oslik, elinor

Co vlastně víme o odsunu sudetských Němců? (část 1.)

silný kuřák 29.6.2014

Patrně bychom našli málo témat v naší novodobé historii, která jsou více kontroverzní, více pokrytá polopravdami, jichž by se účastnilo více aktérů, nemajících čisté svědomí, a která by měla více příkladů pro i proti.... Na straně jedné slova jako "pomsta, zvůle, zločin...", a na straně druhé "spravedlnost, vyrovnání, splněné přání..."

Tak co vlastně o tom odsunu víme? Víme, že sudetští Němci měli před válkou touhu stát se součástí Německa, pro tento svůj úmysl bojovali, a stali se významným iniciátorem rozbití republiky na základě Mnichovské dohody. Dále víme, že na základě rozhodnutí na konferenci vítězných mocností byl proveden poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva z našeho pohraničí. A někteří z nás tuší, že ne všechno v té době nám slouží ke cti... To je v kostce asi všechno...

Stejně jako jsme před časem zkusili poodhrnout závoj nad životem v Sudetech těsně před obsazením pohraničí, tak nyní se pokusíme o totéž v době těsně po válce... Nemyslím, že se dobereme jednoznačného náhledu na bázi strohých historických faktů - nejsme historici... Ale zároveň bychom neměli podléhat fanatickému pohledu ze strany "zachránců pohraničí před německým živlem", ale ani ze strany různých představitelů sudetoněmeckých spolků... Obě strany mají dobré důvody k tomu, aby si skutečnost upravovali k obrazu svému, a aby těm nejkřiklavějším událostem "obrušovali hrany"... Ten dobrý důvod se jmenuje špatné svědomí...

1. Byl to odsun anebo vyhnání?

Zatímco naše historie pracuje zásadně s pojmem "odsun", ti, jichž se to týkalo, totiž sudetští Němci, tuhle dobu nenazvou jinak než jako "vyhnání". Všichni cítíme, že je v tom dost velký rozdíl... Zatímco "odsun" je jakási neutrální forma, částečně zbavující iniciátora zodpovědnosti, slovo "vyhnání" už evokuje aktivní, spíše násilnou činnost... Co nám říká slovník? 
odsun - přemístění něčeho nebo někoho z jednoho místa na druhé
vyhnání - násilím přinutit k odchodu

Tušili jsme to... Tak co to vlastně bylo? Za sebe mohu říci, že přesnější výraz je "vyhnání", protože ten násilný prvek tam zcela zjevně byl. Sudetští Němci neopouštěli své domovy dobrovolně...

Ovšem v tichosti se nám vytratil úplně nejpřesnější výraz, který byl používán na samém začátku v době, kdy se teprve začalo o nějaké podobné akci uvažovat (později se dozvíme, kdy to vlastně bylo)... Již od začátku se hovořilo o "transferu (přemístění)" německy hovořících občanů... Teprve po Postupimské konferenci se slovo transfer změnilo na slovo odsun...

2. Co vlastně rozhodovalo o poválečném uspořádání Evropy?

Jednoznačně to byly konference, jichž se účastnili nejvyšší představitelé USA, Velké Británie a SSSR. Pomineme-li tu úplně první, kde došlo jen k setkání, tak byly tři:

Teheránská konference 28.11.-1.12.1943
Jaltská konference 4.-11.2.1945
Postupimská konference 17.7.-2.8.1945

Tyto konference vůbec byly zajímavé... Rozhodovaly o uspořádání světa, a přitom jedním ze tří účastníků, dokonce patrně s největším vlivem, byl zcela zjevně válečný zločinec...

Teheránská konference řešila otázku otevření druhé fronty v Evropě (Churchil prosazoval přípravu na otevření vylodění na Balkáně, což Stalinovi nevyhovovalo a Roosvelt se přiklonil k němu, zůstalo tedy vylodění ve Francii), dále polskou otázku (SSSR zůstane ta část Polska, kterou okupovalo v r. 1939 a Polsko jako kompenzaci získá část německé Říše na západě), dále podporu Titových partyzánů, úmluvu, že po skončení války v Evropě vstoupí SSSR do války s Japonskem a dohodu, že žádná z velmocí neuzavře s Německem separátní mír... Tedy ani slovo o jakémkoli přesunu Němců...

Jaltská konference připomínala spíš lazaret. Roosvelt byl ve velmi špatném zdravotním stavu (dva měsíce po konferenci zemřel) a prakticky nekomunikoval. Churchil v minulém roce překonal třikrát těžký zápal plic a na konferenci trpěl hlubokými depresemi. Stalin byl po mozkové mrtvici, a protože mu lékaři nedovolili cestovat, proto byla konference v Jaltě...
Na této konferenci byly řešeny vztahy Spojenců k Německu a Francii, polská otázka, vznik OSN a vstup SSSR do války proti Japonsku. Také se hovořilo o závazku, že vítězné mocnosti umožní na osvobozených územích samosprávu a svobodné volby...Zde poprvé přišla na pořad dne otázka přesunu Němců, ovšem jen v souvislosti s Polskem, kde mělo být 15 mil. Němců přesunuto na západ z území, které připadlo Polsku jako náhrada za území, které získal SSSR..
Výsledky této konference, které byly přinejmenším rozpačité, a byly podrobovány stále větší kritice, je třeba brát v kontextu s postupem armád... Zatímco v době trvání konference Rudá armáda postoupila v rámci Viselsko-oderské operace ke Kostřinu na Odře (70 km od Berlína), západní spojenci stáli na Siegfriedově linii na západní hranici Německa (více než 500 km od Berlína)... Roosveltovi bylo vyčítáno, že v Jaltě obětoval státy východní Evropy...

Na Postupimské konferenci již USA zastupoval prezident Truman, a v průběhu konference byl Churchill vystřídán Attleem, protože Churchill prohrál volby v Británii...
Hlavním bodem konference bylo poválečné uspořádání Německa, dále zneplatnění veškerých německých anexí po roce 1937 a znovuoddělení Rakouska, program 4D (demilitarizace, denacifikace, demokratizace a demonopolizace Německa), rozdělení Německa a Rakouska do 4 okupačních zón, stanovení nových hranic některých evropských států (tady jsme přišli o Zakarpatskou Ukrajinu) a okupujícím mocnostem byla přiznána možnost čerpání válečných reparací z vlastních zón...Teprve až při podpisu závěrečné zprávy o konferenci se objevuje kapitola XIII. "Spořádaný odsun německého obyvatelstva".
K této kapitole byla vypracována Směrnice k organizovanému odsunu českých Němců podle rozhodnutí Postupimské konference. Tato Směrnice byla přijata vládou dne 14.12.1945... Jenže v té době už bylo nezákonně vyhnáno půl milionu lidí při "divokých odsunech"...

3. Kdo tedy rozhodl o provedení odsunu?

I tady na diskutérech, když na to přišla řeč, jsme se mohli setkat s názorem, že odsun sudetských Němců byl proveden na základě dohod vítězných mocností... Nic není vzdálenější pravdě... Je doloženo (Churaň aj.), že exilová vláda i Beneš již od začátku války systematicky připravovali "transfer" německého obyvatelstva z ČSR. Ovšem ani v nejsmělejších snech se nemohli domnívat, že celá akce dosáhne takových rozměrů. Aby vůbec mohlo dojít k masivnímu a úplnému odstranění jedné národnosti, musel Beneš a vláda získat souhlas velmocí. Protože ale v Postupimi byl transfer obyvatel pouze okrajovou záležitostí, neváhali se spojit se Stalinem a využít momentální mocenské převahy. Stalin se za Benešův požadavek postavil celou vahou a dosáhl toho, že v otázce odsunu Němců byl ze strany zbývajících velmocí proveden politický ústupek Stalinovi, což je možno do jisté míry klást za vinu USA a Velké Británii. Nesmíme také zapomínat, že v době Postupimské konference již v ČSR probíhal odsun Němců bez jakýchkoli skrupulí a jiné řešení než dodání zdání legitimity celé akci bylo sotva možné... Tedy Postupimská konference zcela zřejmě nebyla  tím základem, na němž byl vybudován celý odsun, ona jen vyjádřila jakýs takýs souhlas s tím, co již probíhalo...

Tak kdo tedy? Musíme se vrátit zpět k Benešovi a zapátrat v jeho povahových rysech, v jeho cílech a v jeho tužbách... Diplomat Benešova střihu musel cítit až niternou pýchu nad samostatnou ČSR. On byl tím posledním arbitrem, který spolu s Masarykem a Štefánikem dávali poslední rámec politice při vzniku samostatné ČSR. On musel zažívat neskonalé zadostiučinění, když spolu s Francií budoval základy demokracie... A nakonec skončil jako vyhnanec v cizí zemi, a jeho země, jeho dítě, byla v troskách... Primární viník byl jasný: sudetští Němci... To oni otevřeli dveře Hitlerovi, oni zkrátili čas, který zbýval do dobudování pohraničního opevnění, oni dali najevo, že si neváží jeho práce a pohrdli jeho dílem... To pro člověka, který nezapomínal (a to se o Benešovi ví), byl důvod i k těm nejdrakoničtějším opatřením. Proto u Beneše, resp. u exilové vlády, je třeba hledat toho, kdo rozhodl o odsunu Němců.
Paradoxně tak nekomunističtí politici v Londýně, patrně pod dojmem obav o národní existenci, využili k řešení problému typickou stalinskou metodu: odstranění lidí, kteří způsobují problémy... Nechtěně tak učinili první krok k vazalskému postavení ČSR vůči Stalinovi, když ho nechali v Postupimi prosadit transfer Němců z ČSR...

Protože ovšem život není černobílý, tak i když by se mohlo zdát, že z let 1945-1947 máme veškeré možné dokumenty, tak pro příklad uvedu názor z jiného hlediska...
Prof. G.E.Glos z university v Yale, expert mezinár. práva u vlády USA, vydal ohledně odsunu prohlášení, kde za autora odsunu označuje N. Chamberlaina... V prohlášení se mmj. píše:"... Odsun připravila Mezispojenecká komise v Německu. Němci byli odsunuti do americké a ruské zóny, podle přesného plánu, v roce 1946. Československo odsun nezpůsobilo a nemá za něj odpovědnost. Odsun se konal pod dohledem Mezispojenecké komise a Československu se dostalo uznání za jeho humánní provedení..."

Každý si může vybrat... Toto vyjádření se ovšem naprosto nevyrovnalo s půl milionem odsunutých Němců v roce 1945...

4. Získání souhlasu velmocí s odsunem

Už jsme si řekli, že hlavním iniciátorem myšlenky o odsunu Němců byl prezident Beneš. Pro tento záměr ovšem získával stále více příznivců ze všech vrstev české společnosti, tak jak se zvyšovala zběsilost Němců při válečném šílenství, jak stále více prosakovaly informace o zvěrstvech nacistů v koncentračních táborech a po heydrichiádě již bylo jasné, že k odsunu Němců dojde...

Zpočátku Beneš považoval deportaci 3,5 milionu lidí za nemožnou. Postupně počty vysídlenců upravoval, někdy hovořil o menších počtech, po čase je zase zvyšoval. V prvních letech války byli spojenci v otázkách vysídlení Němců zdrženliví...
3. dubna 1943 byl Beneš přijat Churchillem, který se vyjádřil, že transfer Němců bude nejspíš nutný. Neměl ovšem na mysli deportace, nýbrž vystěhování na základě dobrovolnosti.
Vzápětí cestuje Beneš do USA, kde získává souhlasné stanovisko i od Roosvelta. Na této návštěvě získává i souhlas Stalina, prostřednictvím sovětského velvyslance v USA Bogomilova...
Po návratu informuje britského ministra zahraničí, že získal souhlas s deportací 3 milionů Němců z ČSR...
11.12.1943 spolu s Fierlingerem a Smutným navštěvují v Moskvě Stalina... Tady souhlas s odsunem deklaruje i vedení KSČ...

Cílem Beneše a exilové vlády bylo vytvoření státu pouze z Čechů a Slováků - proto měli být odsunuti i Maďaři, jako nebezpečná menšina.

Ovšem na počátku roku 1945 mění USA své stanovisko a na problematiku odsunu německých menšin v Evropě zaujímají rezervované stanovisko... Proto česká politická reprezentace intervenuje u Stalina, který jim vyhoví a na konferenci v Postupimi je vysloven souhlas s transferem etnických Němců z ČSR...

V další části zmíníme dekrety prezidenta republiky, jak všechno začalo, a jak byla zajištěna beztrestnost pro provádění odsunu...

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.