Pondělí, 25. září , svátek má ticháčková

Co rudí psychopati nikdy nepochopí ...

Simon Achenbach 17.6.2013

images?q=tbn:ANd9GcRk3r8GG-zKRQ1g3nOKqJ7

Každý z nás, kdo už má na hlavě nějaký ten šedivý vlas, nerad vzpomíná na tu dobu – které se říkalo “Studená válka”. Pro většinu to skončilo stržením Berlínské zdi a bujarými oslavami, které propukly v zemích bývalé Sovětské říše. Já mám soukromě trošku jiný milník, podle kterého řadím konec onoho nesmyslného soupeření ve stínu atomového hřibu. Bylo to v roce 1992, kdy do Moskvy přijel tehdejší ředitel CIA Robert Gates a prezidentu Borisi Jelcinovi předal jeden z nejtajnějších filmů, které Američani vlastnili .....

Mrazivého února 1968 se do vod severního Tichého oceánu vydala tehdejší pýcha sovětského námořnictva – atomová ponorka K-129 s nukleárními raketami na palubě. Na palubě bylo 98 námořníků. V případě války její tři balistické rakety s jednou megatunovou jadernou hlavicí měly zničit hlavní města v Kalifornii. K něčemu však došlo a ponorka zmizela. Sovětské námořnictvo zahájilo rozsáhlou pátrací operaci, ale nic nenašlo.

250px-K129_HGE_recoverysite.png Místo nálezu potopené ponorky

Američané věděli, že se něco stalo, ale teprve jejich výzkumná ponorka Haliburt objevila vrak sovětské ponorky. Ředitel CIA Richard Helms informoval prezidenta Nixona. Bylo rozhodnuto, že se pokusí ponorku tajně vyzvednout. Potíž byla v tom, že trosky ponorky ležely celých 5 kilometrů pod hladinou moře a nikdo nikdy z takové hloubky nedokázal vrak dostat na povrch.

Golf II Class ballistic missile submarine

 Sovětská K-129

Konečně v roce 1972 byly odstraněny poslední byrokratické překážky. Operace byla nazvána jménem “Azorian” a vyžadova postavení úplně nového mořského plavidla. Speciální tým pod vedením Carla Ducketra a šéfa námořních operací admiral Thomase Moorera dostal požehnání ministra obrany Melvina Lairda a poradce prezidenta Henry Kissingera.

images?q=tbn:ANd9GcRMLyPfs-2ru9txPSQQJaO images?q=tbn:ANd9GcSfzBU2wx6Y7SGDJx5Ppth 

Glomar explorer - lod' inženýrských snů.

Aby se akce neprozradila, muselo se najít jiné financování než předepisovaly pravidla. Šlo o 300 milionů dolarů a to tehdy bylo hodně. Ministr obrany se domluvil s miliardářem Howardem Hughesem o postavení potřebného experimentálního plavidla a nazvali ho “Glomar Explorer”. Jako součást krytí, byla využita spuštěná kampan ekologů o zbytečném rabování přírodního bohatství – Američané oznámili, že oceánologové našli na dně oceánu stopy po kovech a že začínají zkoumat možnosti těžby ze dna moře. Lod’ se stavila v loděnicích Sun Shipbuilding na řece Delaware a staviteli spolupracovali i odborníci firmy Lockheed. Plavidlo mělo 51 tisíc tun, délku 189 metrů a šířku 35 metrů. Nad palubou se tyčila vysoká vrtná věž 60 metrů. Uvnitř lodi byl vytvořen speciální dok, sloužící jako skrýš pro podmořský člun s názvem “Clementine” (podle populární americké hornické písně). Člun vážil 1500 tun, sovětská ponorka 5500 tun  - ale zvedací zařízení dokázalo unést 7700 tun.

images?q=tbn:ANd9GcTSDgz8YX8sVSvHaSI7oLn Vyzdvižení části vraku

Část vraku potopené sovětské ponorky K-129 se podařilo vyzvednout, včetně torpéd s atomovými náložemi, kodovací knihy, sonar a další důležitý matriál. Američanům se rovněž podařilo vyzvednout těla 6 zahynulých sovětských námořníků. Byli pohřbeni se všemi náležitými vojenskými poctami do oceánu.

images?q=tbn:ANd9GcRXh8uMRhYxUIYbPVriSvE 

A právě to byl ten supertajný film, který šéf CIA sovětskému prezidentu předal. Byl na něm zachycen respekt i k nepříteli, pohřeb se všemi náležitými poctami.

 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.