Pátek, 22. září , svátek má polar, biggles, Kozef Jajetán Ventyl

Co budu vyprávět své kočce o komunistech ...

Simon Achenbach 16.6.2013

Strong man lifting Earth

Mě připadá marxismus/leninismus jako latina. Té se říká “mrtvý jazyk”, v některých oborech se ho žáci učí .... ale každý ví, že to je nepoužitelné. Komunisté dnešních dnů jsou srandovní lidé. Mají víc barev než duha a jsou stejně bezvýznamní. Ti staří co ještě pamatují proletářskou řezničinu a vymírají – ti se nepočítají. Připomínají chromého prašivého psa zalezlého mezi odpadky, do kterého občas někdo kopne. Potom je taková střední generace, co když jim bylo mezi dvaceti a třiceti – dělali kariéru u svazáků a Stbáků. Ti se také nepočítají, protože okamžitě zahodili červenou knížečku a stali se těmi nejzuřivějšími kapitalisty. Jsou to oni co obyčejným lidem nejvíce pijou krev. Nejkomičtější jsou dnešní komunističtí mládežníci – nerozumějí ničemu, nemají možnost si svoje komplexy na nikom vybít a v dnešním světě bloumají jako Alenka v říši divů. Nakonec je ta hrstka kavárenských žvanilů, intelektuální elita neuskutečnitelného snu. Žádná z těchto skupin nemá absolutně šanci znovu provádět své šílené experimenty. Časy, kdy jejich sociální inženýrství bylo zástěrkou organizovaného zločinu jsou definitívně pryč.

Ale přesto komunismus zanechal po sobě dědictví. Absence lidské morálky odstranila pryč mnohé z toho, co tvořilo podpůrné pilíře společnosti. Rodina, slušnost, poctivost a víra – na tom nikdy v dějinách člověka nebyli hůře, než nyní. To není pouze v bývalých státech ovládaných komunisty, ale jako nakažená krev syfilika proudí i v žilách společností na celém světě. Mnozí si myslí, že už je pozdě a za rohem nás čeká něco, co ještě lidstvo nezažilo. Nechci se pohroužit do nějakých spekulatívních konspiračních úvah, ale jsem přesvědčen – že tempo spirály chaosu nabírá rychlost. Jestli se blížíme k nějakému zlomu v naší historii nevím, ale ve své bezmocnosti začínám věřit v přírodu. Kolikrát již v minulosti zasáhla a dala ten vzmáhající se bordel do pořádku? Pravda, někdy pěkně krutě, ale dala.

Úvahu jsem začal o komunistech, ale to proto – že tohle je český blog a Češi s nimi měli vlastní zkušenost. My tady v Americe díky Bohu něco podobného nikdy neměli. Když začali vystrkovat růžky, společnost to včas rozpoznala a dala jim přes čumák. Dnes tady máme komunisty spíše jako turistickou atrakci, podivínskou sektu.

Ale i u nás v USA už není jako bývalo. I když je to pořád lepší než jinde, nikde v dohlednu tady nevidím východisko. Spíše mám strach z toho – že se jednou Amerika naštve a bude zle. A nejhorší je, když ten nejsilnější kluk ve třídě se nechá vyprovokovat všelijakými chcípáčkama a začne to brát hlava nehlava. 

...... A ted' jdu nakrmit svoji kočku.

                                 Cool dancing cat animation swinging it's tail to the music       

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.