Pátek, 22. září , svátek má polar, biggles, Kozef Jajetán Ventyl

Člověk horší než zvíře. Ztráta pudu sebezáchovy.

Simon Achenbach 27.5.2014

Animated fireplace burning logs

Naprosto logicky zní otázka – zda bude všeobecně lidská společnost fungovat na klasických principech demokracie. Vážný argument zní – že to, čemu se dnes říká  “demokracie”, není to, co je pod tímto pojmem myšleno. Existují všelijaké charty odsouhlasené všemy státy, ale v praxi je stejně nikdo nedodržuje. Proto jsou totalitní režimy, velmocenské říše a války.

Nikdo, kdo má zdravý rozum a alespon špetku morálního cítění nemůže popřít, že dřív či později se takový systém musí zhroutit a skončit v katastrofickém chaosu. Myšlenka NWO, Nového světového pořádku není nová. Problém je spíše v tom – kdo by měl mít onu absolutní autoritu naší světovou civilizaci řídit. Jsou lidé, kteří pevně věří v Boha (toho svého), další v nejsilnější vojenskou sílu (tu svoji) a pak ti, kteří se o to pokoušejí prostřednictvím myšlenky (té svojí ideologie). Ani jedno nemůže fungovat. Ocitl se tedy člověk v bezvýchodné situaci a nezbývá mu nic jiného než čekat jako ovce na porážku?

Naučili jsme se automaticky za nepřijatelné považovat jakoukoliv represi státu vůči občanovi. A to přesto, že je každému jasné kterak společnost není schopna fungovat bez jistých zákonů a pravidel. A jakékoliv zákony a pravidla jsou určitou formou represe.

Proto si dovolím vyslovit  dnes ještě kacířskou myšlenku.  Jedinou cestou k záchraně lidské civilizace bude postupné uplatnování represí s konečným cílem ukončit vnitřní rozpad společnosti. Dnes ještě nelze odhadnout jakého výsledku dosáhne experiment, kterým prochází Čína – ale v každém případě porovnat její stav nyní a před 40 lety přináší určitou naději.

                                     Rembrandt - Moses with the Ten Commandments - Google Art Project.jpg

                           Mojžíš a Desatero přikázání. Obraz od Rembranta.

Tak jako Mojžíš použil Desatera přikázání ke zkrocení chaosu a svého zdivočelého národa k záchraně, tak neúprosná represe dnes založená na všeobecně uznávaných pravidlech civilizace – je jedině možná cesta. Přirozenou překážkou je součastný stav nemožnosti společného postupu. To se nezmění a pokud to nevyústí v katastrofální střet, nenaskytne se příležitost lidskou společnost zachránit. Tak, že vlastně jediný možný závěr je – co nejvíce rozvrátit jakýkoliv pořádek, vytvářet chaos, prohlubovat bídu a jitřit třecí plochy společnosti. Historie nás učí – že právě něco takového vždy vyvolalo otřesy v podobě válek, revolucí a katastrof.

image

Přesně to dnes dělají všichni. Ti mocní i ti co po moci touží. Náboženští fanatikové, sociální inženýři i  naivní pacifisté. Není tedy pochyb, že směřujeme do katastrofického scénáře. Žádná přírodní pohroma, ale člověk. 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.