Pátek, 22. září , svátek má polar, biggles, Kozef Jajetán Ventyl

České Jaro aneb boj za demokracii a svobodu (fikce)

mirek103 10.10.2015

Tento článek je především na parafrázi arabského jara, jak by to vypadalo kdyby se scénář udával obdobně v nesvobodném Československu.

Začátek Českého Jara datujeme do poloviny 70tých let. Lidé mají stále v živé paměti rok 68 a protiruské nálady ve společnosti sílí. Mezi občany je buď tichá nebo otevřená podpora proti politice KSČ a SSSR. Jenže režim bojuje proti opozici jak se dá. Jako zlomový bod se jeví vznik charty 77, ovšem Západní země v čele s USA v tom vidí příležitost, jak opět podpořit demokracii a svobodu v ČSSR a oslabit tak vliv SSSR. Přes různé agenty a sympatizanty dokáže navázat spojení s chartisty. Vznikne plán jak je vyzbrojit aby byly schopni čelit teroru ze strany KSČ a StB. Uvnitř Charty dojde k rozkolům neboť část s Martou Kubišovou nesouhlasí s ozbrojeným převzetím, ale s postupnou a vytrvalou disidentskou činností. Ovšem lidé okolo Václava Havla jsou už pro radikálnější řešení neboť rok 68 jim dal zapravdu že nenásilnou formou toho moc nesvedou. Plán CIA je dokonalý. StB nemá až do září 1978 ani potuchy o vyzbrojování opozice američany. Ovšem při jedné razii StB těsně před 60 výčím 28.října bylo nalezeno jedno skladiště zbraní. bylo nalezeno několik desítek samopalů pistolí, nechyběli RPG, granáty a spousty nábojů. To vyrazilo StB dech. Rozjelo se vyšetřování, ale to už bylo pozdě. takových skladů bylo po Československu několik desítek. 28. října došlo k masovým protestům ve velkých městech, VB se snažila protesty uklidnit, ale došlo k první střelbě u Staroměstského náměstí. K zemi pádá několik mrtvých z pořádkových oddílů. Vypuká panika a začíná přestřelka. Policajti začínají pálit do demonstrantů pistolemi. StB se snaží zjistit odkud střelba přichází, ale ohnisek je více. Střelba nabírá na intenzitě a v ulicích vypukají jatka. Po hodině přijíždějí první armádní oddíly aby pomohli zvládnout situaci. Jenže se jedná primárně o VZS, kteří nikdy nebyli v boji. Dochází k útokům po celé Praze. Jsou napadány důležité instituce jako ministerstvo vnitra, úřady, StB, ale i různí členové KSČ. Někde dochází k vyřizování účtů a prvním popravám. Vedení KSČ vyhodnocuje že bez zásahu dislokovaných jednotek SSSR nebudou moct rychle ozbrojený puč potlačit. Z Milovic vyjíždí nejprve BVP a v závěsu tanky a míří na Prahu. V pohotovosti se ocitají všechny útvary a nad Prahou, ale i Plzní, Ostravy, Bratislavy létají plně ozbrojené vrtulníky. Dochází ke ztrátám v řadách civilistů neboť povstalci jsou též v civilu. V ČSLA se objevují první dezertéři a přidávají se na stranu povstalců. První den bojů si vyžádá přes 1000 obětí. Druhý den už povstání potlačují vojska RA, ovšem za cenu vysokých ztrát na obyvatelstvu, čistí jednu ulici za druhou a počet obětí narůstá. Vše monitorují lidé sympatizující s chartisty ale i agenti ze Západu. Vše zatím běží podle plánu CIA. Mezitím na hranicích s ČSSR bylo v Rakousku a Německu připraveno několik Amerických divizí spolu s dalšími divizemi NATO. Byl vydán rozkaz k operaci Lionfreedom. Jednotky měli za úkol se rychle dostat k základnám SSSR na území ČSSR, vyzbrojit povstalce a zneškodnit odpor Sovětů. Mohutný letecký úder však už roztroušené vojska RA moc nezasáhl, ovšem střet s jednotkami NATO nenechal na reakci Moskvy dlouho čekat. Jednotky NATO a USA za týden bojů dosáhli k Plzni a byla v dostřelu i předměstí Prahy. Jednotky VS začali na NATO výrazně tlačit. Plzeň a další města se ocitla v kleštích protože v nich ještě bojovali povstalci, kteří bez velké podpory byli poměrně rychle zneškodňováni.Civilních ztrát už je skoro 100 000. Z Plzně se stává II. Stalingrad. Sověti nechtějí za žádnou cenu připustit aby se NATO zmocnilo prvního velkého města. Dokonce byl vypracován plán na jeho zničení atomovými raketami, naštěstí k tomu až do konce války nedošlo. 

Konflikt se začíná vleknout, Jednotky NATO posílené divizemi z USA nejsou schopny prorazit obranu jednotek VS, ti zas na oplátku nemají dostatek sil na mohutný protiútok. Fronta se posouvá max o 50km sem a tam. Plzeň i Praha jsou neustále decimována bombardováním, stejně tak jako další města. Jsou všemožně podporováni ozbrojenci dokonce jsou podporováni i dobrovolníci z jiných států. Ale žádný velký zvrat nekončí vítězstvím Západu ani Východu. Nadcházející zima pro obyvatele ČSSR nevypadá vůbec růžově ikdyž toho roku bude mírná. V řadách ČSLA na vyšších místech se urodí plán a to přejít na stranu NATO. Už je nebavilo být pod diktátem Moskvy. Navíc by se tím ukončilo krveprolití. Roku 1979 se SSSR pouští do války v Afghánistánu a tak dává víc iniciativy zbylým vojskům VS. Plán důstojníků ČSLA na zběhnutí nabírá konkrétních rysů. Snaží se oslabit co nejvíce vliv NDR a PLR. Daří se to i díky tomu, že se část vojsk NATO stáhla, díky veřejné mínění kvůli velkým ztrátám na Čs. obyvatelstvu a je pro ukončení války v ČSSR. vzniká jaká si linie Ústí- Plzeň - Budějovice, která je více méně pod kontrolou USA, zbytek Čech má pod kontrolou ČSLA spolu s NDR a PLR, Slovensko kontroluje RA.

Rok 1980 přináší ve válce zásadní zvrat. Tajné jednání ČSLA důstojníků se setkalo v USA s velkým pochopením, zvláště za přispění vůdce povstalců V. Havla, který nepovažuje umírněné komunisty za nebezpečné a je také pro jejich podporu. V USA se též dohadují budoucí politické uspořádání. V dubnu 1980 dochází k velkému kroku kdy ČSLA a povstalci otevřeně bojují na straně USA a NATO. Také dochází k jednání s ostatními státy jako je NDR a Poslko , které se chtějí už z konfliktu ztáhnout. Moskva je zděšena, ale díky Afghánistánu nemá odpovídající divize aby přebrala iniciativu v boji o ČSSR a ponechává si Slovensko, které boje moc neponičili.  Tím se definitivně ČSSR rozpadá. Následná jednání Woshingtonu a Moskvy vytyčuje novou demilitarizovanou zónu na hranicích se Slovenskem.

V roce 1981 se konají v České republice první svobodné volby pod dohledem vojáků  NATO. Vyhrává Osvobozenecké Fórum (zkr. OF) a prezidentem se stává Václav Havel jako nejvýraznější tvář osvobozeneckého boje. V bojích o Plzeň byl raněn do krku a hůře se vyjadřoval, ale jeho projevům to přidalo na exkluzivitě a podporovalo jeho kult osobnosti osvoboditele. Válka to byla krutá, za téměř 3 roky bojů padlo víc jak půlmilionu Čhechoslováků. Václav Havel se stal symbolem boje za svobodu a demokracii. Po válce na tom ČR nebyla vůbec dobře, 1/3 republiky byla prakticky rozbomardována a proto jistý V. Klaus z prognostického ústavu vypracoval tzv. Klausův plán na obnovu ČR, který mimo jiné zahrnoval odprodej zbývajícího st. majetku a tím i financování tohoto smělého plánu na obnovu. Ani po obrovských dotací USA na obnovu se nedaří ČR stabilizovat. Obrovská korupce, ale také nespokojenost jiných odbojových skupin znova otvírá staré rány a tvoří se obrovská mafie, která dokáže kontrolovat i malá města. Navíc se začalo šuškat o obrovské korupci na nejvyšších místech. Václav Havel byl velkým přítelem USA a byl za to i štědře obdarováván a i USA nad ním přimhouřila občas oko za jeho bujarý život zejména pití alkoholu a i nadále posilovala jeho obraz osvoboditele a bojovníka za svobodu.  

V roce 1984 vypuká obrovský korupční skandál, je to o to horší že úroveň života občanů ČR je ještě menší než v letech 1945-1950. školství a zdravotnictví funguje jen s obtížemi, všude řádí klientelismus a bez známých se nikde neobejdete. A do toho se provalili obrovské majetky nejvyšších funkcionářů OF, Jen Havel si nechal přestavět Hrádeček na luxusní sídlo s heliportem a vlastnil též rozsáhlé nemovitosti v USA. Začal se hroutit jeho kult osvoboditele. také se objevili informace, že vůbec nevedl osvobozenecký boj a hlavní rozkazy padaly z USA a Havel byl jen tváří. 

na podzim roku 1985 Havel náhle umírá, spekulace hovoří o vraždě z jeho nejbližšího okolí, ale pravdou je že je to následek zranění z války, které bylo fiktivně upraveno, ve skutečnosti to byla nedbalost s granátem, který špatně hodil a zasáhla ho střepina do krku. V ČR propuká opět chaos, ale je tu i naděje na změnu. V předčasných volbách na jaře 86 vítězí strana Selského Rozumu. Jejím představitelé se odklánějí od politiky USA a snaží se zachránit ještě co se dá. Znárodňují energetický průmysl, vodní zdroje apod. které byly za Klausova plánu rozprodány. Dále začínají více kontrolovat zahraniční kapitál. Také více potlačují mafiánské praktiky i za pomoci armády, jsou opět města bezpečnější. Strana razí pravidlo že státu musí zůstat zdroje, ale výrobu si musí díky kapitalismu řídit lidé sami poptávkou a nabídkou. Zákony se zjednodušují, zejména v daních se dělá výrazné zjednodušení, jsou podporováni podnikatelé a živnostníci, na druhou stranu jsou kontrolovány nadnárodní řetězce a firmy aby nezískávali v různých ekonomických oblastech vliv a nezneužívali dominantního postavení. Také bylo započaty procesy s bývalými funkcionáři KSČ, z 50tých let (Poledňáková, Bilak, Husák a další) končí v pracovním táboře prací v kamenolomu. Poledňáková umírá oběšená hned druhý den kde nevydržela 8h pracovní dobu.  

Republika jde pomalu nahoru v roce 1990 se situace plně stabilizuje, stále jsou vidět stopy války. v dalších volbách SSR (Strana Selského Rozumu) opět vítězí ( ne Kefalíne, je to jen shoda nikoliv narážka na SSSR ). Díky podpoře podnikání se rapidně zvedla úroveň obyvatesltva téměř  jako byla před občanskou válkou. Jsou posilovány demokratické procesy. Lidé mají víc práv, ale jsou tvrdě vykoupeny povinnostmi jako jsou společné práce na prospěšných stavbách (školy, nemocnice, infrastruktura). Zvýšila se celkově vymahatelnost práva. Vězni ve věznicích pracují pro stát, podle závažnosti tr. činů se potom liší i jijech práce. U zvlášť brutálních činnů pracují doživotně v kamenolomech. Tímto opatřením se snižuje účinně v ČR kriminalita. V přímosti demokracie se o ČR už pomalu šušká jako o II. Švýcarsku.

V roce 1994 opět vítězí strana SSR ale už má jen poloviční zastoupení v parlamentu, nedohodla se na koalici se stranou TopODS04 kterou vedli nejvýraznější poválečné tváře Klaus, Kalousek a  Schwanzenberg.

pokračování příště...

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.