Pátek, 22. září , svátek má polar, biggles, Kozef Jajetán Ventyl

Čekání na nového amerického prezidenta

Simon Achenbach 26.4.2015

Animated fireplace burning logs

Nejen my tady v Americe, ale i porůznu ve světě by měli lidé přemýšlet o tom, kdo bude ve Spojených státech příštím prezidentem. Ve skutečnosti by to mělo zajímat víc ty mimo naší země, kteří spoléhají na naši ochranu. Ač nejsem žádný znalec, do duše se mi vkrádá pocit přicházejících velkých změn. To kajícně odvolám v případě, že nevyhraje horký favorit, madam Clinton. Cestičku má  zatím  pěkně upravenou. Nynější prezident Obama přes všechny černé předpovědi stabilizoval americkou ekonomiku a jeho úlety v zahraniční politice přinesou ovoce až potom co odejde hrát golf na Havaj. Demokraté tedy mají větší šanci než Republikáni.

140701_POL_HillaryClintonAlabama.jpg.CRO

H. Clinton a její podporovatelé z řad Afroameričanů.

Zahájení kampaně stát se prezidentkou, kterou nyní madam Clinton rozjela s úctihodnou “válečnou pokladnou” 30 milionů dolarů jenž vybrala v čase kdy ještě váhala – u mne vyvolává husí pupínky. Ne, že bych podcenoval její inteligenci i politickou zkušenost. Ale mám pocit, že v její osobě se vykrystalizoval nepříjemný nešvar novodobého amerického dědičného vládnutí, který reprezentovaly mocné rodiny Rooseweltů, Kennedyů, Bushů a nyní Clintona. Nehraje mi to s tou tradiční klasickou demokracií těch co naši Unii založili.

Madam Clinton také představuje jiné nebezpečí. Jsem člověk uznávající silnou osobnost ženy a tedy předem upozornuji, že nejde o předsudek. Do dnes obdivuji bývalou anglickou premiérku M. Thatcher, která se zapsala do historie jako jedna z nejúspěšnějších. Jenomže madam Clinton není lady Thatcher. Její katastrofální selhání ve funkci šéfky americké diplomacie v případě útoku teroristů v Libyi automaticky klade otázku – jaké následky by podobné selhání přineslo v případě vážné události a ve funkci hlavy státu.

Je to dvousečná nebezpečná pravděpodobnost – v případě, že protivník si podobné selhání vysvětlí jako slabost, nebo naopak touha toho kdo selže přehnanou reakcí dokázat opak.

fsb-moscow.si.jpg

Ústředí FBS v Moskvě.

Zvolení příštího prezidenta v USA budou jistě pečlivě sledovat všelijací analytici a odborníci všude tam, kde považují Ameriku za nepřítele. A protože nejsem příliž velký optimista, že už třeba na Ukrajině, či v Afganistánu a na středním Východě se najednou začnou mít všichni rádi, naleštěná podlaha mezinárodního divadla bude pěkně zrádná.

th?id=JN.yosSB9PW6HxBqfPvg1tKxg&pid=15.1

Mým koníčkem je sledování, amatérské a z povzdálí především ruské vládnoucí oligarchie a prezidenta Vladimíra Putina. Jsem přesvědčen, že mimo cíle získat zpět bývalá území SSSR nehrozí od nich Evropě vojenské nebezpečí. Má to však háček – ruský prezident na to má nanejvýše takových 10 let a to je optimistický odhad. Moskva se bude snažit o využití jakéhokoliv zaváhání a případných osm let madam Clinton v Oválné pracovně ji k tomu dá dříve či později příležitost.

Budu velice rád když se zmýlím. Nakonec se vždy může stát něco neočekávaného, co podobné předpovědi udělá směšnými. I když jsem registrovaný demokrat, nebudu v případě kandidatůry madam Clinton volit, stejně jako jsem nevolil Obamu.

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.