Neděle, 24. září , svátek má ovčí babička

Bolševické myšlení napříč společenským spektrem

xychteen12 2.12.2012

Bohužel jsem se ještě nedopracoval do stádia, kdybych mohl být diskutérem a amatérským filosofem na plný úvazek (a jak to tak vypadá, v tomhle životě už to nezmáknu...), nicméně sem občas juknu, něco přečtu, s někým poklábosím... a občas o něco klopýtnu natolik, že si podovolím i nějaký ten článeček. Což se právě opět stalo :-)

Tím vyčnívajícím kořenem je tentokrát opakující se "kouzlo nechtěného", které se v posledních dnech výrazně projevilo zásluhou několika pravidelně se opakujících námětů, které spolehlivě rozdělují místní holubičí povahy a co do četnosti výskytu už se pomalu dotahují na letní čas, povinné celoroční svícení a povinné zimní pneumatiky.

Pokud sem někdo chodí opravdu diskutovat a ne jen ucvrnknout na patník trochu toho odpadu (než ho od klávesnice rodiče vyženou spát), nemohl si nepovšimnout několika charakteristických rysů příslušných diskusí:

1.
obviňování z bolševismu, přičemž obviňovač obvykle zastává Jedinou Správnou Pravdu a všechny nositele jiných názorů šmahem označuje za chátru (často nějaké barvy, přičemž se vyskytují barvy prakticky z celého rozsahu spektra). Pikantní na tom je, že takový postoj je charakteristickým rysem právě onoho bolševismu...

2.
volání po věšení (původně do role viselců obsazovalo výhradně komunisty. nyní už se to nějak rozmělňuje). Protože se ovšem taková věc sice snadno vyhlašuje na inetu (než přijdou ti rodiče), ale navléknout někomu špagát na krk v reálu je poněkud obtížnější (dokonce i v případě takového rozložení sil, pro které se vžilo označení "cikánská férovka"), jsou přímé výzvy spíš takový diskusní folklór. Mnohem častější jsou výkřiky lítosti, že se tak nedělo během Sametu. Pravda, tehdy by to asi bylo pochopitelné a z dobové dokumentace je zřejmé, že tato varianta neležela zcela mimo rámec úvah (neboť ty "lucerny" z příslušného dílu majora Zemana mají oporu v reálu), jenže ono je na to věšení potřeba dvou účastníků a potenciální viselci byli lépe vyzbrojeni, což byl patrně hlavní důvod, proč ti z dnešních litovačů, kteří tenkrát ještě netahali kačera nebo "nebyli jen stínem naděje v očích své matky", nechali tehdy hrdinství hrdinstvím a šli raději na guláš... jenže: v příslušném termínu tiše zalézt a křičet až po letech z bezpečné vzdálenosti, to není zrovna hrdinský postoj, řekl bych...

3.
kritika současného kapitalismu. Na té je pikantní, že žádný "současný kapitalismus" prostě neexistuje... možná jsou k vidění různé formy direktivně řízené a administrativně čím dál tím víc podvazované ekonomiky (ze které si účelové pajtlování s fiktivními penězi dělá fackovacího panáka), ale kapitalismus? Ani ve snu... jak se zdá, tak zatímco ideální komunismus je nereálný, protože nejsou k dispozici potřební (ideální) lidé, ideální kapitalismus je  nereálný, protože postrádá potřebné (ideální) trhy...

4.
My-onismus. Velice často se vyskytující jev - "my" dobří proti "nim" špatným. Zajímavé je, že takto ostré vymezování se funguje pouze v dolních patrech, kde má na společenské dění jen zcela marginální vliv; od určité mocenské úrovně už se to srovná a vytváří se jediná parta "hochů, co spolu choděj". Pokud se náhodou tito hoši kouknou na nějakou tu my-onistickou diskusi, musejí se za břicha popadat...

Určitě by se dalo vyšťourat ještě víc zajímavostí, ale - jak jsem již byl uvedl v úvodu - zas tolik času nemám. Třeba něco přibude v diskusi. Pěkný den všem (bez ohledu na barvu)

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.