Pondělí, 25. září , svátek má ticháčková

Biopotraviny v roli spasitele světa i našich duší

parlost 8.11.2013

Předpona Bio nejlépe na krásně zeleném obalu je středobodem dnešního marketingu. Prodávat něco, co se tváří zdravě, pečuje o naší planetu a zároveň si za to účtovat podstatně více je snem asi každého obchodníka. Průmyslová výroby, pesticidy, genetické modifikace… to vše má velmi špatný zvuk, protože to působí „nepřírodně“ (zvláštní, že šlechtění nikomu nevadí).

Pravdou je, že snaha maximalizovat zisk ve tvrdém konkurenčním prostředí s tlakem na cenu výrobce „donutilo“ začít potraviny šulit neuvěřitelným způsobem, že některé z nich ztratili svou chuť. Když k tomu přičteme, že se sem vyvážejí odpadky ze Západní Evropy a zde se to vydává za první jakost, není divu, že zákaznici mají dojem, že co není bio, je nezdravé.

Zastánci bio potravin často tvrdí, že bychom měli kupovat bio potraviny, protože:

  • chráníme planetu,
  • pečujeme o své zdraví (žádné chemikálie, atp.),
  • pečujeme o to, že o zvířátka je dobře postaráno, tj. je v nás živena, že kravičky dávající mléku pobíhají po rozsáhlých pastvinách a kravičky a prasátka na maso jsou šťastné až do doby, než se z nich stane maso na pultech našich obchodů.

A za to už si přece stojí připlatit. Bio potraviny se tváří jako něco, co je po všech stránkách dobré. Nicméně i když opomineme skutečnost, že kvalita biopotravin velmi kolísá a pro mnohé firmy se jedná opravdu jen o výdělečný byznys, tak důsledky přechodu na bio jsou naprosto nereálné, což už se samozřejmě neříká.

Je nás totiž 7 mld.!!! Z těchto 7 mld. bude žít dobře dvě třetiny na hranici bídy, tj. není schopna si zajistit o moc více potravin, než kolik je záchovná dávka. Takže si můžeme představit, že na Bio by přešel jen Západ a další vcelku vyspělé ekonomiky jako třeba Čína. I tak by bylo potřeba neuvěřitelné množství zvířat a dalších plodin, abychom zasytili všechny žaludky této části světa. Nyní si představte, že bychom tak měli činit za podmínek stanovených pro Bio. To je naprosto nereálné. Kolik pastvin by asi potřebovaly krávy pro nasycení celého světa? Nyní si představte, že bychom akceptovali sníženou výtěžnost na hektar při nepoužívání umělých hnojiv. Mohlo by dojít k dost silné potravinové krizi.

Stačí se jen podívat, jak ceny potravin rostou. Dáváme čím dál více za čím dál menší kvalitu. U nás za to nese zčásti odpovědnost ekonomický alchymista Kalousek, ale i za tím někteří odborníci nachází trend, který je způsoben jednak nestabilitou počasí a hlavně pak vzestupem zemí jako Čína, kde zatím miliarda poloprázdných žaludků touží také jíst dosyta.

Kupovat jako „odpustky“ biopotraviny je sice možné, ale rozhodně se tak nedá pokrýt celosvětová spotřeba a už vůbec ne za přijatelných nákladů. Možná, klesla-li by populace o nějakých 6 mld., pak se dá možná přemýšlet o návratu „k přírodě“. Biopotraviny bez ohledu na jejich kvalitu či nekvalitu jsou jen módním výstřelkem, který rozhodně problémy lidstva nevyřeší. A právě to je to, co mi vadí. Hovoří se o tom jako o všespasitelném léku a každý, kdo v to nevěří, či na to nemá peníze, je nezodpovědný vůči biosféře naší planety. Je to nesmysl, protože zodpovědnost i řešení leží úplně někde jinde. 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.