Pátek, 22. září , svátek má polar, biggles, Kozef Jajetán Ventyl

Balada o nejnebezpečnějším Čechovi

Simon Achenbach 21.10.2013

Czech Republic Animated Flag

Vždy byli a budou dva druhy hrdinů – ti u piva v hospodě a potom sotva jeden z milionu, který prokáže až neuvěřitelnou statečnost. Ten o kterém budu dnes psát byl smrtelně nenáviděn. Nejdříve nacistickým Gestapem a jejich českými přisluhovači. Po válce zase zločinými komunisty. U veškeré této lidské spodiny totiž vzbuzoval nepředstavitelný strach.

                            th?id=H.4940214266758144&w=127&h=174&c=7 

            Jan Smudek, nepolapitelný Jan

 

Jako mladý sokol přísahal v roce 1939, že za žádných okolností nezradí svoji republiku. A rovněž složil přísahu, že bude proti německým okupantům bojovat na život a smrt. Začal s kamarády shromaždovat zbraně. Pak došlo k události, která navždy změnila jeho život. 7. června 1939 se svým kamarádem Františkem Petrem si vyhlédli strážmistra policie Wilhema Kniesta, který opouštěl v podnapilém stavu noční vinárnu a rozhodli se získat jeho zbran. Zastavili ho na rohu Vánovy a Hruškovy ulice a vyzvali ho aby zvedl ruce. Došlo k potyčce a Jan Smudek německého strážmistra zastřelil. Druhý den oba mladíci opustili Kladno a odjeli do Prahy. Vyšetřováním případu byl pověřen šéf kladenského Gestapa Harald Wiesmann a na pachatele byla vypsána odměna 150,000 korun. Bylo zatčeno 111 osob a posláno do koncentračního tábora Buchenwald.

                               th?id=H.4934699538648107&w=142&h=179&c=7 

Tehdejší česká média pod vedením kolaborantů spustila masívní kampan zdůraznující  „českou holubičí povahu a zdůraznující oddanost Čechů Hitlerově říši.  Národní souručenství -  masová organizace vydávající se za „morální autoritu” vyzvala všechny Čechy ke spolupráci s Gestapem. Jan Smudek se přesto svěřil svým kamarádům, ale ani jeden ho nezradil. Gestapo se rozhodlo začít zatýkat mladé muže v Kladně a Domažlicích. Na seznamu se ocitlo i jméno Jana Smudka, ale ten se zdržoval v Brně. Rozhodl se, že odejde do zahraničí s vedoucím skautské odbojové skupiny Karlem Mathesem. Vrátil se tedy domů, ale 20. března 1940 byli překvapeni českými četníky a příslušníky klatovského Gestapa. Vedoucí skupiny příslušník SS Jakob Neubauer chtěl vidět kufr s kterým Smudek přijel do Domažlic. Ten ho zavedl na půdu, kde v přítmí uchopil jednu ze skrytých zbraní a na gestapáka vystřelil. Těžce ho zranil a uprchl.

                   th?id=H.4534928324232836&w=250&h=177&c=7 

    Z Prahy řídil celostátní pátrání po Janovi gestapák Erich Pfitach

Jan Smudek se úspěšně skrýval až do 23. března 1940 ve vesnici Pila u Březí. Čekal tam podle domluvy na svého společníka Karla Mathese, ale ten se neobjevil. Rozhodl se vydat do Plzně, ale byl u obce Březí zastaven hlídkou německé finanční stráže (Zollgrenzschutz), která ho zatkla a začala odvádět na stanici. Rozhodl se k zoufalému činu. Protože ho neprohledali, vytáhl svoji pistoli a oba strážníky na místě zastřelil. Dal se na útěk a brzo se mu na stopu dostala dvoučlenná hlídka českých strážníků. Postavil se jim čelem, jednoho postřelil a druhý utekl.

Smudkovi se podařilo s velkou dávkou štěstí narazit na české vlastence, kteří ho znovu ukryli a později mu pomohli dostat se do Prahy. Jeho útěk vyvolal obrovskou senzaci, ale také německé represálie. V Domažlicích bylo zatčeno 150 lidí a deportováni do koncentračního tábora Flossenburg (odkud byla však později část propuštěna v červnu 1940). Gestapo však vypátralo některé jeho pomocníky (František Petr, Ladislav Vojtěch) a ti byli popraveni. Na Jana Smudka byla vypsána další odměna 120,000 korun (peníze poskytla vláda Protektorátu a město Domažlice).

V Praze se k záchraně nejhledanějšího muže v Protektorátu zapojil odbojář Jaroslav Valenta. Dokonce ruku k pomoci přiložil legendární člen skupiny Tří králů Václav Morávek. Dopravili ho do Brna 29. března a později přesunuli do Veselí na Moravě. Do záchrany Jana Smudka se zapojily odbojáři v celé Evropě. Stal se totiž slavným symbolem proti nacistům. 4. dubna se vydal přes Slovensko a Madarsko, tam ho převzali odbojáři z Řecka a pokračoval přes Turecko a Sýrii. Nakonec lodí dorazil do Francie. Přihlásil se do československé jednotky a prodělal vojenský výcvik. Jeho jméno bylo tak známé, že na radu českých zpravodajců si změnil jméno na Karel Doubek.

                               image-top1-right.jpg

Francie však před Hitlerem kapitulovala a Jan se znovu dal na cestu. Nejdříve do Alžírska a Maroka, potom na ostrov Martinique a Santa Lucia. Následovaly Bermudy a Kanada. Nakonec dorazil do Velké Británie a byl zařazen k pěchotě. Později přešel k letectvu jako rádiový operátor. Z bezpečnostních důvodů se nemohl zůčastnit operačních letů na okupované území a proto byl v roce 1944 přidělen k čsl. letce 68. noční perutě Royal Air Force. Celkově nalétal během devíti měsíců 140 operačních hodin.

Po skončení války se Jan Smudek vrátil do Československa. Byl na počátku oslavován jako národní hrdina, jeho příběh nespočetně publikován. Vstoupil do Lidové strany a začal se angažovat v politice. Upoutal pozornost komunistů. Nalíčili na něho léčku, aby pomohl odejít do exilu několika odbojářům. Byl zatčen, ale ve vězení pobyl pouze 2 týdny. Když se komunisté zmocnili vlády v únorovém puči, byl prohlášen za  nepřítele státu, ale to už poučen na nic nečekal a odešel podruhé do zahraničí. Usadil se ve Francii a soukromě podnikal.

Když se v roce 1989 v Československu zhroutil komunistický režim, Jan Smudek – nejnebezpečnější muž Protektorátu, legenda evropského protinacistického odboje podle kterého byly natočeny 2 filmy[1] se vrátil domů. Zemřel v zapomenutí v roce 1999.
 

[1] Film „Nepolapitelný Jan“ (Uchinari Jani), který byl natočen v Gruzii v r. 1943: Režisérem filmu, jenž natočila společnost Tbilisi Kinostudia, byl Vladimir Petrov a hlavní roli ztvárnil Jevgenij Valerianovič Samojlov. Jan Smudek ve snímku představuje jednoho ze studentů zatčených 17. listopadu 1939, který se zapojí do odboje a zastřelí několik německých okupantů. Část záběrů bylo možno shlédnout v dokumentu Nepolapitelný Jan, který vysílala Česká televize dne 7. ledna 2008 na programu ČT 2 v 20.45 hodin. Gruzínský počin však není jediná inspirace filmařů Smudkovým neobvyklým útěkem. Američtí filmaři natočili film „Casablanca“, jehož hlavním hrdinou je český odbojář.

Volně zpracováno:  podle zdrojů uvedených v článku o Janu Smudekovi -   http://www.fronta.cz/dotaz/jan-smudek



 

 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.