Úterý, 19. září , svátek má Fidoušek

At’ si Temelín klidně dostaví Rusové

Simon Achenbach 2.7.2013

Animated fireplace burning logs

Zaujalo mě stanovisko některých zdejších diskutérů. Jde sice o malý výsek spectra, ale dá se předpokládat – že reprezentují určitou názorovou skupinu dnešní české společnosti. O tom, že se jedná o obdivovatele toho, čemu se říkal socialismus a o vyznavače velké myšlenky Panslavismu, kteří v pravicovém myšlení předčí kohokoliv – to může být náhoda a take nemusí.

                                        Cena za dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína se odhaduje na 200 až 300...

Jedná se o to – s kým by Češi měli uzavřít partnerství na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. O to mezi sebou bojuje americká firma Westinghouse a Rusové. Americký velvyslanec v České republice pan Norman L. Eisen je proklínán za to, že lobbuje pro svoji zemi, ruské sponzorování českých politiků se velkoryse přehlíží.

Jako už několikráte, budu muset své kritiky zklamat. Řeknu totiž co si myslím, bez ohledu na to, jestli jim to bude pasovat do šablonky o mé osobě. Považuji totiž českou jadernou elektrárnu za jeden z mála chytrých projektů z minulosti. A byl bych první, kdo by hnal tenkrát bičem všechny ty rakouské závistivce, kteří pod falešnou rouškou žádali odstavení elektrárny z provozu. Nejen že Temelín dělá do velké míry Českou republiku nezávislou na elektrické energii, ale pokud se nemýlím – dokonce ji dobře odpodává např. Německu.

Ve Spojených státech máme 104 nukleárních reaktorů v 65 elektrárnách. Dodávají přibližně 20% elektrické energie. Problém je, že všechny byly postaveny před rokem 1974 a protože došlo ke známé nehodě Three Mile Island accident v roce 1979 – výstavba dalších plánovaných se zastavila. Jde o čistě politický boj ve kterém pragmatismus prohrává. Přitom USA mají čtvrté největší zásoby pro těžbu uranu na světě. Málo kdo ví, že je Američané využívají pouze z 5% a zbytek, nejen na jadernou energii, ale i k výrobě nukleárních zbraní je nakupován v Rusku a Austrálii.

Je jen otázkou času, kdy zvítězí zdravý rozum a tísen nedostatků zdrojů ropy a plynu. Jaderná energie je jediné co zbývá a co člověk dokonale ovládnul. Jsem proto zastáncem názoru, že americké firmy by měly zaměřit veškeré své síly na modernizaci vlastních elektráren a na výstavbu nových a dokonalejších doma (už bylo schváleno postavení nových nukleárních reaktorů v Vogtle Electric Generating Plant, Virgil C. Summer Nuclear Generating Station. Další by se měly stavět v Texasu South Texas Nuclear Generating Station, v Marylandu Calvert Cliffs Nuclear Power Plant, možná i na Floridě a v Missouri. Dostatečné množství zakázek pro americké firmy a vytvoření pracovních míst pro naše občany.

Česká republika, i když je řazena mezi státy typu západní demokracie – stále není vyčleněna z orbitu strategického vlivu svého východního souseda. Nakonec i postsovětské Rusko je trošku nadneseně charakterizováno jako demokratická země. Spojené státy by to měly pragmaticky respektovat. To, že v Praze jsou restaurace McDonald a nějaký nadšený amerokofil pojmenuje svoji prádelnu “Laundromat” – ještě neznamená, že se republika poameričtuje. Česká republika má dlouhou tradici spjatosti s ruskou říší, at’ už v Moskvě vládli komunisté, nebo někdo jiný. Mnohem delší a hlubší tradici než sounáležitost k západní civilizaci, kterou na její politickou scénu uvedl Masaryk. Ruský zájem monopolu nad dodávkami energie v České republice je proto naprosto logický.

Rusko má celkem asi - 55 nukleárních reaktorů (přesný počet je státním tajemstvím, ale odhady jsou – 31 až 59) v 10 jaderných elektrárnách. Dodávají 16% z celkové elektrické energie. Přestože v minulosti došlo k největší jaderné katastrofě v Chernobylu, Rusko výrobu reaktorů nepozastavilo a rozhodlo se chybné součásti zlepšit (RBMK units). Oproti USA jsou všechny reaktory podřízeny společnosti Energoatom, který podléhá administratívně nově zřízené organizaci Atomenergoprom. Uran dodává TVEL prostřednictvím firmy Tekhsnabexport (Tenex) a elektrárny staví společnost Atomstroyexport.

Snažit se proniknout do takového byznysového monopolu, propojeného politickým zájmem je pro každou americkou firmu nepraktické. Dokonce i riskantní z bezpečnostního hlediska. Nakonec pro americkou firmu job jako je Temelín, je jako prodej jednoho auta pro dealera, ale pro Rusko jde o významný obchod, který jim přinese potřebnou západní měnu. Američtí inženýři pracují na vývoji super nové generace jaderných reaktorů. Temelínská elektrárna  byla postavena technology bývalého SSSR a jistě bude praktičtější, dokončí-li ji v zavedených standartech. Obavy z rizika bezpečnosti při vzpomínce na Černonobyl mají jen minimální procento bonity, protože se Rusové s uštědřené lekce poučili.

Spojené státy by spíše měly pokračovat v zaměření na rapidní modernizaci vlastních jaderných elektráren. Vyvarují se tak zabřednutí do bahna korupce, kupčení a intrik panujících v postkomunistických zemích. Česká republika prostě patří do zájmové sféry Ruska a když nedojde k válečnému konfliktu mezi ním a Evropou, nehrozí žádné vážné nebezpečí. Možná Moskva občas utáhne šrouby, aby Češi příliž nevybočovali z houfu – ale to už se stalo a žádná katastrofa nenastala. Evropa jako celek moc přírodních zdrojů nemá a ČR není vyjímkou. Nakonec i bratři Rusové jsou dnes především byznysmeni a pokud za ropu, plyn a palivo pro jaderné elektrárny dostanou zaplaceno v dolarech, všechno bude v pořádku.

Kdyby Česká republika měla vlastní zásoby uranu, všechno by bylo jinak. Kdyby.

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.