Pondělí, 25. září , svátek má ticháčková

Aretta šla do světa... II.

Aretta 8.4.2014

Když bydlíte v díře a rádi byste se dostali do druhé díry, přičemž vzdálenost je cirka 9km, dříve či později vás napadne jet stopem. Ale o tom až později...

Ecce krb I. aneb Proč jsou zde léčebné prameny teplé

Minule jsme hlavní hrdinku zastihli (out of článek, v diskusi), ana se naučila škrtnout v krbu... a zároveň jsme se díky Ježovi přiblížili k vysvětlení, proč jsou tady ty léčebné prameny tak teplé... Nasadí do penzionu paninku z Prahy, vypnou topení a dají jí sirky a dřevíčka. Paninka z nadšení, jak hoří čím dál tlustší polínka, nedokáže přestat, a aby nezhynula, otevře při 32,1°C dveře směrem k zasněženým kopcům, které začnout tát, přičemž tamní dohřátí lyžaři s ohořelýma hůlkama už svou prostou existencí, dále pak třením po mokré trávě zvyšují teplotu podhůří, čímž způsobují růst teploty pramenů.

Důkaz krbem. Fotím mobilem, pro sebe a pro radost. Mobil umí fotit zejména blízké dorty, s horama má problém – asi freudovský komplex, že jsou tak veliké...
 

Kdo je tady vidlák aneb Zvládla sprchu

Příliš mnoho informací škodí – v luxusním sprchovém masážním koutu nelze přehlédnout úža dotykový displej. A ne a ne jím ovládat sprchové vymoženosti. Když po zmáčknutí jakéhosi tlačítka začala hrát dechovka, šlo do tuhého. I odhodila jsem hrdost, že si poradím bez návodu, vzala si aspoň brejle a – nerada to přiznávám – přestala trvat na tom, že tímto ovladačem rádia budu ovládat i vodu.

Foto z východního balkónku doleva směr sever.
Aha, tak ne, to je jiný pohled, z jiného balkónku dopředu směr jih... ale taky hezké, že?

 

Ecce krb II. aneb Přerod pravěké jeskynní ženy v moderní středověkou

Ano, když jsem se nabažila nově získané dovednosti vkládání polínek do krbu (nebylo to jednoduché, oheň v bytě normálně nemám, tak jsem zprvu vhazovala polínka z cca půlmetrové vzdálenosti... no... ne vždy krb trefila...) a dosáhla tak teploty v místnosti přes 32°, pochopila jsem, že je na čase přestat. I zkusila jsem nechat krb vyhasnout a ráno znovu zapálit. A již druhý pokus byl úspěšný!

 

Jízda stopem

A zde máme slíbený napínák, přežiji či nepřežiji, případně co pěkného si domů přivezu?

Když bydlíte v díře a rádi byste se dostali do druhé díry, přičemž vzdálenost je cirka 9km, a taxík se tady fakt ulovit nedá, ledaže si jej objednáte z okresného mesta, dříve či později vás napadne jet stopem. A tak jsem trénovala před zrcadlem změnu svůdného kukuče (aby mi zastavili) do asexuálně zchátralého modelu (aby mě bez zbytečného zdržování dovezli, kam potřebuju), kterážto změna proběhne okamžitě po rozjezdu lapeného vozu.

Jezdí tady vozy podivné, takže abych byla upřímná, největší obavu jsem měla z toho, abych ten vůz nemusela tlačit, takže mile překvapilo, když mi zastavilo hned druhé auto, a to BMW X5. Až jsem se lekla, zda jsem nácvik prvního kukuče nepřehnala... Ale vzhledem k preciznosti nácviku druhé fáze se mnou řidič skoro nepromluvit, ale zato mě vysadil před branou objektu, kam jsem chtěla.

Takže kdo vyhrál? Ano, zvítězili ti, kdo sázeli na moje přežití!

Pohled, který mám moc ráda:-)

...

Příště bude, jak jsem se zřítila u focení vodopádu a jak moc tvrdě to dopadlo. Mobil přežil a foto vodopádu mám:-) Zde, pán je tam jako nedobrovolné měřítko velikosti:

 

 

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.