Pátek, 22. září , svátek má polar, biggles, Kozef Jajetán Ventyl

60. výročí měnové reformy aneb jak komouši přivedli naši zem k bankrotu

Valachian Defender 29.5.2013

Tak už se to blíží. 1.června oslaví ČR výročí měnové reformy, kdy po 5-ti letech komunistické vlády přišla republika "zu Grunt" a protože nebyli soudruzi schopni plnit plány, normy, závazky a naopak plnili jen pleny nebo kalhoty při opileckých večírcích, nastalafa fáze, kdy už to nešlo dál. Buď bankrot nebo měnová reforma. Jako ideální se jevil kurz 1:50 a ten byl také zvolen.

Někteří z nás to zažili, ale byli ještě malí, aby chápali o co šlo. Někteří z nást to nezažili a dodnes vůbec nevědí o čem je řeč, někteří z nás to zažili a s ohledem na stařeckou demenci také nevědí o čem je řeč a ti nejšťastnější nám mohou popovídat, jaké to tehdy bylo, když se ráno dozvěděli, že už nic kromě nemovitostí nemají.

V poměru 50:1 se zúřadovala hotovost, vklady do 5 000 Kčs byly směněny v kurzu 5:1, vyšší vklady do 10 000 Kčs v poměru 6,25:1, vklady do 20 000 Kčs v poměru 10:1, vklady do 50 000 Kčs 25:1 a vyšší v poměru 30:1.

Právě tento krok většina obyvatel pochopila jako loupež století, tím spíše, že členové KSČ dostali často lepší kurs, který navíc nebyl vázaný na výši částky. V některých městech došlo po reformě k nepokojům, zejména mezi dělníky. Nejvíce s dělníky zatočili komunisti v Plzni a to tak, že jim dali výplatu dříve než obvykle.

Motto: V létě 1953 byly na různých místech našeho území shazovány letáky s nacyklostylovanými podobami nových bankovek, které částečně překrýval apel: Hladová koruna – dar Sovětského svazu…

Vklady složené na nové vkladní knížky po 16. květnu 1953 se přepočítávaly v poměru 50:1. Vklady na knížky dělníků a úředníků z pravidelného podnikového spoření se přepočítávaly v poměru 5:1. Zůstatky na účtech organizací JZD se přepočítávaly 5:1. Průměrně došlo k celkovému přepočtu 10:1 (Vklady ve státní spořitelně před měnovou reformou 9 000 000 Kčs, po přepočtu 930 000 Kčs). Čtyři dny po reformě bylo vyměněno 49,1 miliardy starých korun za 1,4 miliardy nových = tedy průměrně 35:1, přičemž změna cen byla zhruba 10:1 až 5:1.

Jako příklad bych zvolil vývoj ceny 1kg másla:

Před válkou 1937 byla cena 16,5

Volný trh 1952 byla cena     90,-

Vázaný trh 1952 byla cena 450,-

Po reformě 1953 byla cena 44,- nových peněz (jako 1540,- starých peněz)

1954 a 1955 byla cena 42,-Kč (jako 1470,-starých peněz)

když jsem byl malý, tak jsem kupoval máslo za 40,-Kč/kg (platy byly cca 3000,-)

dnes je máslo v akci za 100,- Kč/kg (platy jsou cca 20.000,-)

Vyhodnocení tabulky: Za komoušu jsem si z výplaty mohl koupit 75kg másla, zatímco dnes si mohu koupit 200 kg másla. Podobně je na tom 1kg chleba, který z 2,6 skočil na cca 26,-Kč. Každý si sám může přepočítat, kolik chleba by si mohl měsíčně koupit.

Tehdejší oblíbený tisk

193d.jpg

Hospodářské výsledky

Obzvláště tvrdě dopadla peněžní reforma na zemědělce. O peníze přišli zemědělci ve stejné míře jako ostatní, ale změny výkupních cen jejich produkce byly ještě nepříznivější, než v jiných oborech. „Protikapitalistická“ rétorika, která v oficiálních materiálech reformu ospravedlňovala, tak vyznívá obzvláště paradoxně.

Hlavním dlouhodobým výsledkem reformy bylo, že československá vláda konečně mohla do posledního detailu převzít sovětský model plánování výroby úplně všeho – od špendlíků po lokomotivu.

Abychom končili tradičně pozitivně, tak si musíme přiznat, že život s holou prdelí je ve skutečnosti krásný. Nejsou starosti, je více času...

Není nad holou prdel

cekani_na_neho_ii.jpg

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.